Článek
Výzkum zaměřený na proměnu kmenových buněk v červené krvinky dosáhl podle sdružení již takového pokroku, že bude možné „zahájit první zkoušky na lidech koncem roku 2016“, kdy se ukáže, zda takto vyrobená krev je pro člověka vhodná.
Poté by měly následovat srovnávací testy, při nichž se bude zjišťovat reakce lidí na umělou krev a na transfúze krve od jiných lidí.
I v případě úspěchu však bude trvat nejméně dvacet let, než používání umělé krve převládne. Profesor Marc Turner, který vede program Blood Pharma, proto apeloval na lidi, aby dál pokračovali v dárcovství krve.
Je to poprvé, co někdo vyrobil krev v použitelné kvalitě a s bezpečnostními standardy vhodnými pro transfúze u lidí
První tři pacienti s dědičným onemocněním zvaným talasémie, kvůli kterému musí pravidelně přijímat transfúze krve, dostanou v roce 2016 náhradu získanou z embryonálních kmenových buněk.
„Bude to bezpečné,“ ujistil Turner, podle nějž existují postupy, jimiž lze v případě problémů krev z embryonálních buněk zase odstranit. Britští vědci se ale stále více orientují na využití buněk získaných z krve či kůže dospělých, které jsou pak uměle změněny v kmenové buňky.
Cílem je skupina 0
„Usnadňuje nám to výběr krevní skupiny,“ vysvětlila Turnerova spolupracovnice Joanne Mountfordová z Glasgow University. Vědci se totiž snaží vytvořit umělou obdobu krevní skupiny 0, kterou lze použít u všech lidí.
„Vytvoření buněčné terapie, která bude rozsahem, kvalitou a bezpečností odpovídat požadavkům klinických testů na lidech, je opravdu velkou výzvou, ale pokud dokážeme dosáhnout úspěchu při prvních testech na lidech, bude to velký krok k tomu, aby lidé na celém světě mohli využívat transfúzí krve,“ prohlásil Turner.
| Výrobní postup |
|---|
| z kožních a krevních buněk se získají kmenové buňky |
| ty jsou kultivovány v biochemickém prostředí tak, aby se změnily na krvinky |
| vzniklé červené krvinky jsou pak od nezměněných buněk odděleny v odstředivce |
| na rozdíl od běžné krve obsahuje umělá krev jen nově vzniklé krvinky |
| britští vědci dosáhli toho, že proměna buněk v krvinky je úspěšná z 50 procent |
Po několika desítkách let neúspěšných pokusů o vytvoření umělé krve britský vědec zdůraznil: „I když se podobný výzkum provádí také jinde, je to poprvé, co někdo vyrobil krev v použitelné kvalitě a s bezpečnostními standardy vhodnými pro transfúze u lidí.“
Zkoušejí to i Rumuni
Připomněl také, jak složité bude zavést masovou výrobu: „Dávka krve (pro transfúzi) obsahuje bilión červených krvinek. Jen v Británii se ročně spotřebují dva milióny dávek.“
Už koncem loňského roku oznámili podle britského listu The Daily Mail vytvoření umělé krve vědci z univerzity Babeş-Bolyai v rumunské Kluži.
Jejich „krev“ obsahuje vodu, sůl a bílkovinu zvanou hemerytrin, která se získává z některých mořských červů.
Tato krev byla zatím vyzkoušena na myších, aniž by se projevily nějaké vedlejší záporné účinky. Doktor Radu Silaghi-Dumitrescu, který spolu se svými kolegy tuto látku vyvinul, doufá, že to pomůže ukončit nedostatek v dodávkách krve pro transfúze.
Umělá krev podle něj zabrání i šíření infekcí od dárce k příjemci. Silaghi-Dumitrescu sní
také o tom, že jeho výzkum povede k vytvoření snadno přepravovatelné „instantní krve“, do níž stačí před použitím přidat jen vodu.