Opírá se přitom o výsledky svého 26 let trvajícího průzkumu. Z nich vyplývá, že sloni jsou velmi empatičtí a soucitní. Dokonce si možná uvědomují vlastní smrtelnost.

„Sloni se chovají ve stresových situacích stejně jako lidé,“ říká Plotnik.  Jsou vyděšení a nervózní. „V takových chvílích se mu narovnají uši a ocas trčí do vzduchu. Současně vydává zvuky, jako když bručí,“ popisuje vědec.

Podobně jako lidé se sloni chovají ve chvíli, kdy je „přepadne“ smutek a deprese. Navzájem se utěšují a využívají k tomu dotyky a gesta. „Když se utěšují lidé, objímají se nebo jeden druhému položí ruku kolem ramen. U slonů je to identické,“ popisuje Plotnik. Sloni se uklidňují také dotyky, třením a vydávají pro ně uklidňující zvuky.

Pokud je některý ze slonů ve stádu smutný, ostatní se ho snaží rozveselit. Plácají ho choboty či polévají vodou.

Nejdojemnější je sloní žal. Bolest dávají velmi hlasitě najevo, vydávají silné zvuky a skřeky. Sloní matky zase zdlouhavě ohledávají mrtvé tělo mláděte a často ho dlouhou dobu střeží.