Článek
Lékařská univerzita v Galvestonu poprvé ohlásila úspěch s laboratorním pěstováním plic v roce 2010, tehdy se však projekt týkal dýchacího orgánu potkanů. Pokud nynější lidské plíce budou fungovat, což je zatím velkou neznámou, bude to znamenat velkou naději pro lidi čekající na transplantaci plic.
Základ vypěstovaných plic pochází od dvou dětských dárců. Děti zahynuly následkem zranění, pravděpodobně při autonehodě. Vědci z jejich orgánů, které nebylo možné použít k transplantacím, ale jejichž části si zachovaly funkčnost, odstranily živé buňky. Zůstala tak jen jakási "kostra" z kolagenu a elastinu, tedy základních složek pojivových tkání. Na toto "lešení" poté odborníci umístili buňky z jiných plic a rekonstruovaný orgán vložili do výživné kapaliny.
Byly růžovější
Po čtyřech týdnech ve zmíněném roztoku vědci získali celé lidské plíce, které byly oproti těm z lidského těla "jen růžovější, jemnější a méně husté". Následně proces úspěšně zopakovali s druhým párem plic.
Ačkoli je práce lékařské univerzity v Galvestonu mezníkem regenerativní medicíny, na plíce vypěstované v laboratořích si budou muset první pacienti počkat nejméně 12 let, uvedla Joan Nicholsová, která na výzkumu pracuje. Nyní budou specialisté ověřovat funkčnost laboratorně pěstovaných plic na prasatech.