Hlavní obsah

Velká studie zpochybnila význam mamografického vyšetření prsu

Rozsáhlá kanadská studie zpochybnila význam preventivního vyšetřování mléčné žlázy u žen. Mamografické vyšetření sice zachytí nádor včas, ovšem podle studie je úmrtnost na rakovinu prsu u žen, které screening prodělaly, stejná jako u těch, které ho neměly. Výzkum trval zhruba 25 let a zapojilo se do něj 90 tisíc žen.

Foto: Profimedia.cz

Rentgenový snímek rakoviny prsu. Ilustrační foto

Článek

Studie, kterou minulý týden zveřejnil časopis The British Medical Journal, náhodným způsobem vybírala Kanaďanky, které pak pravidelně podstupovaly mamografická vyšetření, vyšetření prsu v ordinaci nebo si je prováděly samy.

Výzkumníci chtěli zjistit, zda je výhoda v tom, když se rakovina prsu zjistí ve fázi, kdy je nádor tak malý, že se nedá ani nahmatat. Došli ale k záporné odpovědi.

"Zpochybňování screeningu není nic nového. Řada studií naopak ukázala jeho prospěšnost. V zemích, kde běží, stoupl výrazně záchyt rakoviny v časných stádiích. Příkladem je i ČR," řekl Vladimír Dvořák z odborné gynekologické a porodnické společnosti.

Česko stále prodělává změnu

Podle ředitele brněnského Institutu biostatiky a analýz docenta Ladislava Duška je nutno při hodnocení screeningu přihlédnout ke stavu populace. V ČR se po roce 1989 změnilo reprodukční chování, ženy rodí první dítě později, přibývá bezdětných, populace stárne, riziko rakoviny roste. Tyto změny prodělaly západní země už dřív.

"V této situaci je screening dar z nebes, křivku nemocnosti, která jde objektivně nahoru, vychytáváme ve screeningu v časných stadiích. Za deset, dvacet let můžeme diskutovat jako v západních zemích, zda screening má být stejně intenzivní," řekl Dušek.

Ve Spojených státech se každý rok provádí asi 37 miliónů mamografických vyšetření. Skoro tři čtvrtiny žen nad 40 let tvrdí, že screening v posledním roce podstoupily.

Pokročilých nádorů je v ČR až 500 ročně

Podle Richarda Wendera z Americké společnosti pro rakovinu (ACS) celková data z klinických zkoušek mamografie ukázala, že screening snižuje úmrtnost na rakovinu prsu nejméně o 15 procent u žen po 40. roce věku a nejméně o 20 procent u žen starších. Úmrtnost vedle dokonalejší léčby pomáhá snížit i to, že se nádor zjistí včas. Stejná data mají i čeští odborníci, i proto spustilo Česko od ledna adresné zvaní žen na mamograf.

V ČR je ročně 7000 až 7500 nových nádorů prsu.
Drtivá většina se díky screeningu zjistí v počátečních dvou stadiích, kdy je lze zcela vyléčit.
Pokročilých nádorů rozšířených do těla je až 500 ročně.

"Rostoucí síla screeningu vede k tomu, že se tak zachytí už 45 procent nových nádorů. Ženy s časným stadiem tak prakticky neumírají, prodlužuje se přežití a klesá úmrtnost u žen s vyšším stadiem," řekl Dušek a dodal, že pokrok ČR potvrdily i zpráva OECD a studie Eurocare-5.

Úmrtnost se výrazně snížila

V úvodní poznámce v nové kanadské studii se tvrdí, že starší studie, které zjistily, že mamografy ženám pomáhají, se prováděly předtím, než se do běžné praxe dostal lék tamoxifen. Právě ten prý úmrtnost na rakovinu výrazně snížil. Studie ovšem nezohledňují finanční náročnost této léčby – zdravotní pojišťovny jednoznačně ušetří, když se nádor odhalí včas a není nutno nasazovat drahé léky.

Podle autorky úvodníku epidemioložky Mette Kalagerové z univerzity v Oslu a z Harvardovy školy veřejného zdraví je s moderními léky méně důležité zachytit nádor včas. Ženy v kanadské studii si navíc uvědomovaly nebezpečí, na rozdíl od účastnic dřívějších studií. "Je možné, že screening by fungoval, kdyby ženy neměly o nemoci žádné povědomí," uvedla.

Výzkumníci soudí, že mnoho rakovinových nádorů roste pomalu nebo vůbec, a nevyžaduje léčbu. Některé prý samy zmizí. Když se rakovina zjistí, není ale možné vědět, zda je nebezpečná, a tak lékaři léčí všechny nemocné.

O přínosech mamografického screeningu se debatuje už dlouho. Žádná země kromě Švýcarska ale zatím nenaznačila, že screening zastaví.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám