„Na gymnáziu problém není, protože na tak prestižní škole si nemohu dovolit zaměstnávat někoho, kdo si kvalifikaci neplní. Ale na střední odborné škole se dostávám do problémů u dvou učitelů odborného výcviku čili mistrů,“ řekl Právu Josef Maryáš, ředitel Gymnázia Jana Pivečky a současně Střední odborné školy Slavičín.

Ve škole má dva mistry ve věku 56 a 57 let s praxí 20 až 30 let. Zákon sice počítá s tím, že lidé s praxí nad 15 let si pedagogické vzdělání dodělávat nemusí, ale týká se to jen osob ve věku od 60 let.

I kdyby se oběma zmíněným mistrům do studia chtělo, pak musí počítat i s určitými náklady.

Podle Maryáše je může studium vyjít až na 15 tisíc ročně. Dvouleté studium je tedy nezanedbatelná investice, a to i pro školu, pro niž to může znamenat výdaj ve výši 30 až 40 tisíc. Obzvláště ve školách specializovaných na strojírenské obory je situace nejistá.

Učební obory žáky příliš nelákají, a protože jsou školy financovány podle počtu žáků, potýkají se mnohdy střední odborné školy a učiliště s existenčními problémy.

„Jestliže do toho ten mistr investuje 30 tisíc a po dvou letech mu řeknu, že obor už nemohu otevřít, tak bude bez práce,“ řekl Maryáš, podle nějž jeho mistři spíše uvažují o odchodu do soukromé firmy.

Odradí schopné?

Dodal, že s podobným problémem se zřejmě potýká více středních škol. Že mohou požadavky na pedagogické vzdělání školám zaměřeným na strojírenství způsobit potíže, potvrzuje i ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Hořovicích Vladimír Kebert.

Na kvalifikovanost svých pracovníků vždycky dbal, a tak má všechny učitele plně aprobované. Zákon totiž platí už od roku 2004 a nyní pouze vešel po mnoha odkladech v účinnost.

„Mám tam plně kvalifikované pány, ale jsou před penzí. Za ně hledat náhradu za dva roky bude hrozný problém,“ řekl Kebert.

Mistr má být vyučen, má mít maturitu nebo bakalářské vzdělání a ještě k tomu pedagogický směr. „Nemá ale úvazek jako kantor, tak proč by to dělal? Pak mi ho přeplatí nějaká firma, protože to jsou většinou velice šikovní fachmani,“ popsal Právu ředitel.

Šanci dostanou učitelé bez práce

Podle něj už se nejednou stalo, že investoval do vzdělání zaměstnance, jemuž ale pak soukromý sektor nabídl víc. „Začínající učitel má nástupní plat 20 tisíc, ale ve firmě může mít od začátku 50 tisíc,“ dodal ředitel.

Většina základních škol a gymnázií, jež Právo oslovilo, ale s aplikací zákona problém nemá. Ojediněle zaznívají obavy o osud nekvalifikovaných učitelů, kteří stejně jako zmínění mistři mají blízko k penzi.

Na některých školách na vzdělávání svých učitelů trvali vždy, jinde se zase odchodu nekvalifikovaných, byť zkušených pedagogů nebojí. Jak tvrdí také ministerstvo, nezaměstnaných učitelů je hodně a školy nebudou mít problém najít si náhradu.

Ale například ředitel pražské ZŠ Vršovická Luděk Jeřábek s tím nesouhlasí. „Realita v Praze je úplně jiná než v celé republice. V Praze je spousta škol, kde jsou lidé s pedagogickým vzděláním vítáni, protože jsou široce použitelní,“ řekl Právu.

Aktivaci zákona pokládá za nešťastnou. Sám má ve škole dva pracovníky, kteří si budou muset buď kvalifikaci dodělat, anebo odejít, ač mají 12 a 18 let praxe.

Poslední slovo ještě nepadlo

„Učitel s dlouholetou praxí, který má o tu práci zájem, je pro mě daleko větším přínosem než člověk s příslušným vzděláním, který ale nastupuje do školy jen proto, že jinou práci nenašel,“ dodal Jeřábek.

Ministerstvo odhaduje, že v celém regionálním školství se pohybuje 13 386 nekvalifikovaných učitelů, kteří tvoří asi desetinu pedagogického sboru. Nároky na jejich vzdělání se liší podle stupně, na kterém vyučují.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) se po jednání s odbory rozhodl, že nechá vyšetřit, kde by kvůli zákonu o vzdělání pedagogů mohly nastat problémy. Na základě analýzy pak zváží, zda by bylo vhodné udělit výjimky.