A navíc už si uchazeč nevystačí jen s angličtinou. Kvůli konkurenci s Němci nebo Francouzi chtějí firmy, aby jejich zaměstnanec ovládal alespoň dva světové jazyky.

Také proto se cizí jazyk učí v základních školách už od třetí třídy, jenže komunikační schopnosti dětí jsou i po šesti letech výuky slabé. A právě schopnost domluvit se je pro zaměstnavatele klíčová.

Jazykové školy, agentury i zahraniční jazykové instituty nabízejí po celém Česku nepřebernou škálu kurzů. Liší se obsahově, formou výuky, kvalitou i cenou.

Nabídka jazykových kurzů je bohatá. Skupinové kurzy vyjdou levněji, většinou jsou k mání i dražší individuální kurzy, aby si zájemce o studium mohl uzpůsobit výuku svým potřebám a časovým možnostem.

Dálkové kurzy pak umožňují kontakt s učitelem přes internet a elektronickou poštu. Výslovnost pak lze dotrénovat na různých konverzačních kurzech s rodilými mluvčími.

Alespoň tři hodiny týdně

V nabídce je také dost kurzů zaměřených na znalosti cizího jazyka v určité oblasti, ať už v byznysu, medicíně, nebo IT.

Odborníci ovšem doporučují začátečníkům až mírně pokročilým, aby se do kurzu se specifickým zaměřením (např. obchodní angličtina) zapsali až po zvládnutí dané úrovně obecného jazyka.

Existuje mnoho odborných jazykových učebnic již na začátečnické úrovni, ale mnozí začátečníci za ně vyhodí peníze zbytečně. K nejběžnějším kurzům patří veřejnostní. Aktivity jsou založeny na skupinové práci. Skupiny jsou pro pět až 12 studentů, je dodržován přesný plán výuky a je využívána jedna učebnice jako osnova kurzu. Cena za výuku jednou týdně se pohybuje od 3000 do 3500 korun v závislosti na regionu.

Jak poznat dobrou školu
Jazykové školy často nabízejí ukázkovou hodinu s konkrétním lektorem. Pokud skupině či firmě nevyhovuje, je lepší požádat školu o jeho výměnu raději hned než po hodinách, při kterých nebude vzájemná spolupráce fungovat.
Vyučovací hodiny by měly být založeny na poslechových a mluvních aktivitách a jejich výběr by měl být pestrý. Lektoři musí mít hlavně vystudovaný dotyčný jazyk, dobré je i pedagogické vzdělání a dostatečná praxe ve výuce.
Většina jazykových škol využívá k výuce tzv. komunikativní metodu. Vychází z toho, že studenti se naučí cizí jazyk nejlépe, pokud u toho reálně a smysluplně komunikují. Cvičení a rozhovory v hodinách se týkají reálných možných situací a jsou použitelné v každodenním životě.
Frontální výuku a dril už si jazykové školy téměř nemohou dovolit, upřednostňují se hry nebo různé aktivity, jako je například dialog ve dvojici.

Pro začátečníky jsou zpravidla efektivní kurzy s intenzitou výuky minimálně dvakrát 90 minut týdně. Kurz jedenkrát po šedesáti minutách se dá označit skutečně jako „udržovací“ a je vhodný pouze pro pokročilé.

Individuální kurzy jsou určeny hlavně pro časově vytížené osoby, které nemají možnost docházet na pravidelnou výuku.

Ceny individuálního vyučování mohou být velmi rozdílné. Student vysoké školy přivydělávající si jako lektor si může účtovat 150 korun za 60 minut, ale zkušený učitel a zároveň rodilý mluvčí i 500 korun.

Databázi lektorů v celé republice najdete na www.lektori.com a užitečné informace také na www.doucovani.net.

Do zahraničí je třeba něco umět

Pokročilejší studenti mohou také vyrazit na zkušenou do zahraničí, kde si student osvojí správnou výslovnost a poslech. Navíc se student neučí jazyk jen během výuky, ale i při každodenní interakci a poznává tamní kulturu.

Nejběžnějšími státy, kam se jezdí za cizím jazykem, jsou Velká Británie, NěmeckoFrancie, kurzy jsou většinou naplánované na 14 dní až tři týdny. Například kurz s dvoutýdenním ubytováním v hostitelské rodině v Irsku stojí zhruba 25 tisíc Kč (bez letenky).

Cesta do zahraničí je vhodná pro pokročilejší studenty, kteří ovládají minimální dovednosti, tedy alespoň 500 výrazů a frází. Je také dobré, když má člověk za sebou už nějaké zkušenosti s cestováním. Při zahraničním pobytu by měl co nejvíce vyhledávat konverzaci, ač je třeba spíše introvertní povahy.

Všechny kurzy včetně zahraničních jsou pro mladé, manažery a seniory. Pro lidi v dospělém věku sice není jednoduché se novému jazyku naučit a mnohdy propadají syndromu věčných začátečníků. Ale ani to není na škodu, vždy je třeba mít na paměti, že i opakováním se dovednosti prohlubují.