Vysokoškoláků masivně přibylo, konkurence mezi nimi narostla a smiřují se často se zaměstnáním, které se pro ně ani nehodí.

Zatímco v roce 2002 vysoké školy vypustily do světa 30 538 absolventů, o deset let později už jich bylo 85 678. Školy jsou totiž dnes financovány podle počtu přijatých studentů, a proto se jich snaží vzít co nejvíce.

Do prvních ročníků v poslední době nastupují zhruba dvě třetiny populačního ročníku a na trhu práce se vysokoškoláci pohybují z dvaceti procent. Zaměstnavatelé tedy mají z čeho vybírat, takže poctiví studenti nadšení pro svůj obor budou mít výhodu.

Z posledních údajů Střediska vzdělávací politiky, které v rámci projektu Reflex 2013 zmapovalo názory zaměstnavatelů a zkušenosti více než třiceti tisíc absolventů VŠ, kteří se na trhu práce pohybují čtyři až pět let, vyplývá, že firmy na prvním místě vyžadují odbornou zdatnost.

Chtějí nejen dobré teoretické a metodologické znalosti, ale i schopnost uplatnit je v praxi a všeobecný rozhled. Až na dalších místech je zajímá, jak jsou uchazeči o zaměstnání schopni pracovat v týmu, jak jsou podnikaví, kreativní, jaké jsou jejich všeobecné akademické dovednosti a organizační schopnosti.

Pracovat už za studií je výhodou

Z průzkumu Reflex 2013 mimo jiné také plyne, že nejlepší je pro vysokoškoláky začít pracovat už během studia. Většina dotázaných absolventů (48 procent) se tím řídila a patří mezi ty nejspokojenější se svou prací. Zároveň by ale neměli u práce, kterou dělali při studiu, zůstat.

Ti, kteří práci změnili, si ji pochvalují nejvíce ze všech absolventů, navíc dosahují nejvyšších výdělků, a to průměrně 34 500 hrubého. Kdo u své původní „studentské“ práce zůstal, má průměrně 29 tisíc.

Osmadvacet procent dotázaných si našlo práci do čtvrt roku od absolutoria. Mzdy těchto absolventů, kteří u první práce zůstali, se pohybují v průměru kolem 27 tisíc, zato se však nejčastěji jedná o práci, která odpovídá jejich vzdělání. Pokud ale práci změnili, na výplatní pásce viděli o dva tisíce více, byť už tolik nekorespondovala s výší vzdělání.

Vůbec nejhůře si vedou vysokoškoláci, kteří si práci hledali déle než tři měsíce od udělení diplomu. Jejich vzdělání jim častěji připadá málo vhodné pro vykonávanou činnost a plat se točí kolem celostátního průměru - 25 tisíc. I tady je patrné, že vystřídat práci se vyplatí, protože tato skupina respondentů byla se svým zaměstnáním o něco spokojenější.

Nejdéle hledají uplatnění zemědělci

Zajímavé může být porovnání podle oborů, které absolventi vystudovali. Je však třeba brát v potaz, že trh práce je velmi pružný element, a co platí dnes, nemusí platit za tři roky nebo za pět let.

Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ po čtyřech až pěti letech od udělení diplomu činí 2,5 procenta. Nejvíce měli problém sehnat práci bakaláři, u nichž nezaměstnanost dosahuje k pěti procentům. Magistři jsou nezaměstnaní ze dvou procent a doktoři z 0,6 procenta.

Největší nezaměstnanost byla loni zaznamenána u absolventů společenských a humanitních oborů, a to 3,8 procenta, u pedagogických oborů (3,4) a zemědělských (3,3 procenta). Naopak nejlépe si na trhu práce vedli medici s 1,4procentní nezaměstnaností, právníci a technici se shodnou na 1,7procentní nezaměstnanosti.

Jak se uplatňují čerství absolventi, napoví ukazatel, který mapuje, jak dlouho po absolutoriu si absolventi jednotlivých oborů práci hledali. Ze srovnání nejhůře vyšli absolventi zemědělských oborů, kterým trvá více než čtyři měsíce najít si zaměstnání. Dlouhá doba do nástupu do práce je také u přírodovědců (3,6 měsíce) a absolventů společenských a humanitních věd (3,1 měsíce).

Přírodovědcům a učitelům je hej

Nejlépe na pracovní trh zapadají právníci, kteří si práci najdou průměrně za 1,7 měsíce. Po nich to jsou absolventi oboru pedagogika, učitelství a sport (2,04 měsíce) a technici (2,26 měsíce).

Průměrný plat vysokoškoláka je stále mnohem vyšší, než je celorepublikový. Vysokoškolák si vydělá průměrně 34 635 korun, zatímco průměr republikový je o deset tisíc nižší.

Nejvyšší příjem mají stále ekonomové, jejichž průměrná hrubá mzda činí 38 460 korun, nejnižší zemědělci (26 143 Kč).

A jak jsou vysokoškoláci ve svém povolání spokojeni? Podle indexu spokojenosti na škále 0 až 4 si nejvíce svou práci pochvalují absolventi přírodních věd a pedagogiky (shodně 3,02). Mezi ty spokojenější s indexem 2,99 patří také umělci, lékaři a technici.

O kousek za nimi co do spokojenosti jsou ekonomové a právníci (2,97), následují společenské a humanitní obory (2,95) a nejméně se v práci líbí zemědělcům (2,77).