Podle Williama Gerstenmaiera, který má v americké vesmírné agentuře na starosti, prodloužení životnosti stanice, to umožnila vláda Spojených států, když přislíbila financovat stanici další čtyři roky.

USA nesou hlavní část nákladů nutných k fungování ISS. Dosud byly prostředky nutné pro provoz orbitálního komplexu zajištěny do roku 2020 a ročně dosahují tří miliard dolarů.

První část Mezinárodní vesmírné stanice, ruský modul Zarja, se na oběžné dráze objevila v roce 1998. ISS je trvale „obydlena” od příchodu první posádky v listopadu 2000.

Orbitální komplex, jehož stavba stála více než 100 miliard dolarů (přes dva bilióny korun), měl podle původních plánů sloužit do roku 2016, ale v roce 2010 bylo poprvé rozhodnuto o prodloužení jeho životnosti o čtyři roky.

Raketa Antares s kosmickou lodí Cygnus

Raketa Antares s kosmickou lodí Cygnus.

FOTO: NASA, Reuters

Do projektu stanice je zapojeno pět vesmírných agentur – americká NASA, ruský Roskosmos, japonská JAXA, kanadská CSA a evropská ESA. Samostatné smlouvy pro konkrétní aktivity mají také agentury Brazílie a Itálie.

Dragon se opojil od ISS a vyrazil k Zemi.

Dragon se opojil od ISS a vyrazil k Zemi.

FOTO: Reuters

Prodloužení provozu ISS je dobrou zprávou pro vědecký výzkum, ale přináší také jistotu americkým soukromým společnostem, které nyní začínají zajišťovat dopravu nákladu na stanici a netají se ambicí podílet se i na přepravě lidí. Zásobovací loď Cygnus společnosti Orbital Sciences už absolvovala testovací let a nyní čeká na rampě kosmodromu NASA Wallops ve Virginii na povolení k prvnímu komerčnímu letu. Konkurenční Dragon společnosti SpaceX už má za sebou test i první let „na ostro”.