Čínská státní televize odvysílala záběry vozítka, jak sjelo z rampy sondy a poprvé se dotklo povrchu Měsíce. To doprovázel bouřlivý potlesk techniků pekingského řídícího střediska, který sálem zněl už jednou, když modul Čchang-e, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, bez problémů v sobotu přistál.

Zatímco sonda bude zhruba po dobu jednoho roku provádět vědecké zkoumání v místě přistání, 140kilogramový Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), o jehož názvu rozhodlo internetové hlasování, bude sbírat vzorky lunární půdy na své cestě.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Okamžiky po úspěšném přistání Nefritového králíka na Měsíc

Zdroj: Reuters

Vozítko, které si poradí s třicetistupňovým stoupáním a může se pohybovat rychlostí 200 metrů za hodinu, je také vybaveno sadou fotografických přístrojů.

Čína se stala po USA a někdejším Sovětském svazu třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj. Na Měsíci je tak opět "rušno" poprvé od roku 1976, kdy tam přistála sovětská sonda Luna 24.

Čínské ambice

Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. V roce 2003 čínská raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Země člověka.

Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit zpátky na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.

Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít rovněž využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.