Hlavní obsah

Atlantik zamořují žraví a jedovatí perutýni. Mluví se o katastrofě

Jedovaté, agresivní a rychle se množící, tak mluví vědci o perutýnech, rybách, které zhltnou téměř cokoli. Přestože nejsou původními obyvateli Atlantiku, rychle se v tomto oceánu šíří. Vědci je považují za velmi vážný problém. Kromě člověka totiž nemají žádného přirozeného nepřítele a dokážou vyhubit 90 procent obyvatel korálových útesů, uvedla CNN.

BEZ KOMENTÁŘE: Perutýn ohnivý

 
Článek

"Invaze perutýnů je pravděpodobně nejhorší ekologickou katastrofou, jaké kdy Atlantik čelil a bude čelit," řekl Graham Maddocks, předseda a zakladatel nadace Ocean Support Foundation. Jejím cílem je spolupracovat s vládami a výzkumnými skupinami při snaze snížit populaci perutýnů u Bermud. Tento problém sice teprve začíná narůstat, ale mnozí odborníci zabývající se ochranou moří už si dělají obavy o mořský život v okolí perutýnů.

Foto: Profimedia.cz

Samičky perutýna za každých několik dní vyprodukují 40 000 vajíček

Podle ekologa Jamese Morrise z Národního střediska pro vědu pobřežních oceánů (NCCOS) má tato situace všechny známky katastrofy. Perutýni přinesli "velkou změnu do biodiverzity" a v některých korálových útesech Atlantiku se stali "nejrozšířenějšími predátory".

BEZ KOMENTÁŘE: Perutýn ohnivý v moři

Perutýni byli v této oblasti poprvé zaznamenáni před několika desetiletími a jejich populace se rychle rozrostla. Samičky každých několik dní vyprodukují 30–40 tisíc vajíček a pohlavně zralé jsou v roce věku. V současnosti se dají najít u Baham, v Karibské oblasti i ve vodách podél Severní Karolíny. Coby nepůvodní druh jsou perutýni velmi nebezpeční pro ekosystém, protože rybám v Atlantiku chybí přirozený instinkt, aby se od nich držely stranou.

Na začátku bylo osm samiček

Jak se tam ale dostaly? Zeptejte se na Floridě. Právě místní chovatelé akvarijních ryb jsou odpovědní za jejich vypuštění do nových vod. Věřte tomu nebo ne, ale testy DNA vystopovaly původ všech perutýnů v Atlantiku zpět k pouhým šesti až osmi samičkám. A stejně jako lidé perutýny do Atlantiku vypustili, je podle vědců také jen na lidech, jediném známém predátorovi těchto ryb, aby se je pokusili z ekosystému dostat, a tím ho zachránit.

Foto: Profimedia.cz

Perutýni kromě člověka nemají žádného přirozeného nepřítele

Graham Maddock organizuje týmy potápěčů, kteří perutýny loví s pomocí ručních harpun. Musí ale mít speciální potápěčské obleky, aby vydrželi ponory do hloubky více než 60 metrů. Tam na ně čekají perutýni bezstarostně usazení na útesu – s osmnácti jedovatými ostny a žádnými predátory se tahle ryba nemá čeho obávat.

Nemilosrdná bitva

Také obyvatelé Bermud už se snaží přispívat vlastními silami ke kontrole populace perutýnů. Pořádají se tu soutěže v jejich lovu i konzumaci smažených perutýnů. Po celých ostrovech se dají koupit trička s obrázkem perutýna a nápisem: "Sněz je, abys je porazil." (Eat them to beat them).

Ale podle odborníků, jako je Maddock, podobné kroky nemusí stačit. "Zamoření je příliš velké," souhlasí Morris. "Atlantický oceán je obrovské místo, ale zamořené oblasti jsou nesmírně významné."

"Nevím, jestli dokážeme zastavit invazi perutýnů," dodal Maddock. "Není to bitva, kterou bychom mohli vyhrát, můžeme ji jenom dál vést. Tenhle problém začali lidé. Je naše chyba, že tam jsou, a proto se musíme pokusit to napravit nebo alespoň kontrolovat."

Reklama

Výběr článků

Načítám