Podle informací Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) se přijímačky v příštím roce budou konat jen na 56 procentech odborných škol s maturitními obory. Dokonce ani na všechna gymnázia se přijímací zkouška nevyžaduje. Letos ji vypíše 86 procent gymnázií.

„Vzhledem k poklesu demografické křivky jsou nyní ročníky žáků hlásících se na střední školy slabé, a tudíž není tolik obtížné v přijímacím řízení uspět,“ sdělil Právu Jiří Vojtěch z NÚV.

Podle něj by se situace už neměla příliš měnit, ale upozornil, že ředitelé mají oficiálně podmínky pro přijetí vyvěsit až v lednu. Do té doby se může stát, že některý kraj vyhlásí povinné plošné přijímačky pro maturitní obory, k čemuž v předchozích letech v některých krajích došlo. „Myslím si ale, že tato situace letos nenastane,“ řekl Vojtěch.

Většinou jde o prospěch

Upozornil rovněž, že školy, které přijímačky nevyhlásily, většinou mají jiná kritéria pro přijetí. Někdy se jedná jen o pohovor, ale často třeba přijímají na základě prospěchu na základní škole nebo se dávají body za úspěchy na olympiádách a v jiných soutěžích. Na učilištích se vypisují přijímací řízení jen zřídka, většinou se jedná o umělecké obory.

„Ve více než 10 procentech případů se konají pohovory s uchazečem, v ostatních případech, je-li větší počet přihlášených, než může škola do oboru přijmout, rozhodují prospěchová a další kritéria,“ uvedl Vojtěch a odkázal na stránky Infoabsolvent.cz, kde si každý může najít další podrobnosti o konání přijímacích zkoušek a dalších požadavcích pro všechny obory na všech školách.

Gymnázia v Praze a Brně přeplněna

Střední školy kvůli úbytku žáků byly v poslední době za emotivních okolností rušeny nebo slučovány. Velké problémy mají zejména soukromé školy, které mají vůči veřejným školám konkurenční nevýhodu, protože se za ně platí školné, a to zhruba od 10 do 30 tisíc korun ročně. Přitom soukromé střední školy si dokázaly vybudovat prestiž.

Jestliže ale školy kvůli nedostatku dětí ustupovaly od přijímaček, podle Ivany Eliáškové z Centra kariérového poradenství se trend začíná obracet. „Před časem mnoho odborných škol přijímačky odbourávalo, ale teď si zase chtějí vybírat, takže se k nim postupně navracejí. Na maturitní obory tedy přijímačky přibývají,“ uvedla Eliášková.

Podle ní je ale i zrádné hovořit o škole bez přijímaček. Pokud se třeba žák spoléhá, že ho škola přijme bez přijímaček, neučí se, ale pak se ukáže, že musí předložit svá vysvědčení z osmé třídy a z prvního pololetí deváté, tak tvrdě narazí.

Většina vysokoškolsky vzdělaných humanitních odborníků má zájem, aby jejich děti rovněž absolvovaly obdobné vzdělání.Jiří Vojtěch, NÚV

Největší zájem je vždy o osmiletá gymnázia. „Tam jde spíše o snahu rodičů zajistit kvalitnější vzdělávání a umístění dítěte do sociálně příznivého prostředí,“ popsal Vojtěch.

O čtyřletá gymnázia už tak velký zájem není, i když pořád převyšuje poptávka nabídku asi o dvacet procent. Nejvíce jsou gymnázia žádána v Praze a Brně. „V těchto městech je soustředěna většina vysokoškolsky vzdělaných humanitních odborníků a oni mají zájem, aby jejich děti rovněž absolvovaly obdobné vzdělání,“ doplnil Vojtěch.

Podle něj se ale v menších městech i na gymnáziích stává, že nenaplní plánované či povolené počty žáků.

Maturita se nemění

Ambice na studium vysoké školy si dnes může dělat široká vrstva teenagerů. Vysoké školy jsou absolventům středních škol otevřené a moc by se na tom nemělo měnit, protože všechny ukazatele, i zahraničních renomovaných institucí, nasvědčují tomu, že čím vzdělanější obyvatelstvo, tím lépe země prosperuje. A Česko patří v Evropě mezi země s nejnižším počtem vysokoškoláků. Záležet ovšem bude na příští vládě, jak se k vysokoškolskému vzdělávání postaví.

To platí i pro maturitu. Z předvolebních prohlášení vyplynulo, že by se měnit neměla. Opatrnost plyne zřejmě i z prvních dvou ročníků, které se neobešly bez skandálů. Nicméně je otázkou, jestli se do křesla ministra školství neposadí bezuzdný inovátor.

Pokud by se postu ujal Marcel Chládek (ČSSD), zřejmě by se pokusil o jakousi trojrychlostní maturitu, která by byla zvlášť nastavena pro gymnázia, odborné školy a nástavby.

Jestli si chce žák vybírat školu podle toho, jak byli její maturanti úspěšní u jednotné státní zkoušky, pak uvítá nový web Centra pro přípravu maturit http://vysledky.cermat.cz/, kde si je možné dohledat jednotlivé školy, jak si u maturity vedly. Nic to však nevypovídá o kvalitě školy a jejích učitelích. Zároveň se ukazuje, že studenti maturitu zpackají proto, že si vybrali špatně povinně volitelné předměty.

Jednotná učňovská zkouška i praxe ve firmách

Do finále se blíží jednotná učňovská zkouška. V tomto školním roce bude ještě nepovinná, ale nové uchazeče o učební obory zcela jistě nemine.

Hovoří se o tom, že státní učňovská zkouška by měla být náročnější než dříve, kdy si ji připravovaly školy. Nicméně byla vytvářena ve spolupráci s firmami, takže absolvent by pak měl mít lepší vyhlídky sehnat u nich práci. Navíc školy měly na rozdíl od maturity dostatek času se na společnou zkoušku připravit, takže obavy nemusejí být na místě.

Profesně si učňové v budoucnu polepší také díky projektu duálního vzdělávání, v jehož rámci by část výuky měla probíhat ve školách a část ve firmách. Průmyslníci si totiž dlouho stěžovali, že učňové neumějí pracovat s moderní technikou, která v dílnách škol není k mání. Duální vzdělávání je běžné i jinde v Evropě.

Uplatnění v oboru? Jen 45 % učňů

Během krize ale byl pro všechny mnohem větší problém se uplatnit. Například podle průzkumu NÚV si tři čtvrtiny absolventů středních škol přály najít práci v oboru, ale většině se to nepovedlo.

„Ve skutečnosti získalo po ukončení střední školy práci ve svém oboru v rámci sledovaného vzorku jen 45 procent dotázaných absolventů učebních oborů a 27 procent se uplatnilo v příbuzném oboru. Zbývajících 28 procent vyučených tedy zahájilo pracovní dráhu v jiném oboru,“ uvedla Jana Trhlíková z NÚV.

U absolventů maturitních oborů byla čísla ještě horší. Po ukončení střední školy přímo v oboru začalo pracovat 35 procent a v příbuzném oboru 26 procent absolventů. V jiném oboru se uplatnilo kolem 39 procent absolventů. Také kvůli těmto průzkumům se v poslední době klade důraz na celoživotní vzdělávání.

Někdy se doporučuje při výběru školy sledovat, jaké je uplatnění absolventů na trhu práce. Podle Eliáškové to ale není až tak důležité, protože pracovní trh se rychle mění a nelze předvídat, jak bude za čtyři roky vypadat.