Článek
A jak si v tomto směru vedou konkrétní školy a obory? Nejpřesnější a nejaktuálnější informace o úspěšnosti absolventů při hledání práce nabízí Středisko vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Zatím jsou k dispozici jen data za rok 2012, ale i tak mohou posloužit pro základní přehled.
Je už dlouhá léta nezpochybnitelné, že takřka sázkou na jistotu jsou lékařské a právnické fakulty. Je sice obtížné se na ně vzhledem k velkému zájmu uchazečů dostat, ale také platí, že jakmile už se jednou student na takovou fakultu dostane, většinou ji dokončí. A najít si práci pak už není velký problém.
Lékařské fakulty UK jsou takřka sázkou na jistotu
Za posledních pět let si mezi lékařskými fakultami vede nejlépe 2. LF Univerzity Karlovy (UK), jejíž průměrná nezaměstnanost absolventů v daném období činila 0,5 procenta.
Následuje ji 3. LF UK s pětiletým průměrem 0,8 procenta, LF v Plzni, která rovněž spadá pod UK, a LF Univerzity Palackého v Olomouci (obě 0,9 procenta). Z právnických fakult si nejlépe vedla v uplynulých pěti letech PF UK (0,9 %), PF Masarykovy univerzity v Brně (2,1 %) a PF Západočeské univerzity v Plzni (1,5 %).
Těžké to dnes mají absolventi zemědělských oborů, což deklarují i čísla Střediska pro vzdělávací politiku týkající se konkrétních veřejných vysokých škol. Druhé největší nezaměstnanosti čelí absolventi Mendelovy univerzity v Brně, z nichž má problém sehnat práci deset procent.
Čísla jsou příznivější na všech frontách
Vůbec nejhůře si ve statistikách vede Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích s 19,7procentní mírou nezaměstnanosti. Oproti loňsku si absolventi polepšili o dva procentní body.
Rozdíly v nezaměstnanosti absolventů jednotlivých oborů byly ovšem před deseti lety větší než nyní. Za pozornost stojí, že před nástupem krize se nůžky sevřely, ale jakmile se začaly do trhu práce promítat první dopady krize, začaly se opět rozevírat a zvyšovala se i celková nezaměstnanost absolventů.
V roce 2003 činila nezaměstnanost u zemědělských oborů 13,8 procenta, v roce 2008 jen 4,4 procenta, v roce 2011 se vyšplhala k deseti procentům a loni klesla na 8,8 procenta.
Podobný vývoj lze sledovat i u přírodovědných oborů. Jejich nezaměstnanost činila před deseti lety bezmála deset procent, o pět let později klesla na 3,1 procenta, v roce 2011 se vyhoupla na osm procent a loni poklesla na 5,7 procenta.
O pedagogy je větší zájem než o techniky
Srovnatelně jsou na tom s nezaměstnaností absolventů obory humanitní a sociální (5,2 %), ekonomické a umělecké (oba 5 %). U technických oborů činí nezaměstnanost čtyři procenta.
Docela nízká je nezaměstnanost u pedagogických a tělovýchovných oborů (3,2 %), jež se blíží nezaměstnanosti mladých právníků (2,8 %). Minimální je pak u lékařských oborů (0,8 %).
Soukromé školy jsou úspěšnější
Zajímavým trendem posledních let je, že absolventi soukromých škol si na trhu práce vedou lépe než absolventi veřejných škol. „Jejich míra nezaměstnanosti je již pátým rokem nižší, což je podstatná změna proti rokům předcházejícím,“ uvádějí autoři studie.
Například loni činila jejich míra nezaměstnanosti 3,3 procenta, zatímco u absolventů veřejných škol to bylo 4,5 procenta. Autoři studie pro to ale mají docela prozaické vysvětlení.
Podle nich významnou roli hraje fakt, že řada soukromých vysokých škol působí v Praze, přičemž jejich absolventi často v metropoli zůstanou a najdou zde práci snadněji, protože nezaměstnanost vysokoškoláků v hlavním městě je nižší než kdekoli jinde. Navíc nabídka pracovních příležitostí odpovídajících jejich zaměření je zde podstatně širší.
Dalším významným faktorem podepsaným pod příznivými čísly je to, že na soukromé vysoké školy se častěji hlásí lidé, kteří už zaměstnání mají a studiem si jen rozšiřují vzdělání nebo zvyšují kvalifikaci.