Přitom VOŠ si hledí, aby se jejich absolventi dobře uplatnili na trhu práce, případně mohli pokračovat ve studiu. První se jim daří, u druhého je problém s vysokými školami, které studium na VOŠ mnohdy neprávem neuznávají. A to chce ministr změnit.

VOŠ jsou příznivou volbou pro studenty ze středních odborných škol a nástaveb, kteří si mohou nejen rozšířit kariérní obzory, ale i zvýšit svůj potenciál na trhu práce.

Dokonce mohou znamenat záchranu v tíživé životní situaci, o čemž by mohla vyprávět paní Květoslava Alföldi, která se ocitla na dlažbě, bez domova a nyní vkládá naděje do studia, přičemž právě studium VOŠ se jí nyní jeví jako nejpřijatelnější.

Strmý pád

Pohnutý příběh paní Alföldi v sobě nese dopady nepřízně osudu, ale také sílu odhodlání a záři pár šťastnějších momentů.

Od svých 14 let žije v Praze, v 17 letech se vyučila prodavačkou a o rok později už byla matkou. Když syn navštěvoval základní školu, dálkově si dodělala maturitu – provoz obchodu.

Časem se dostavily problémy, na které se nabalovaly další. Přišla o práci, rozhodla se opustit partnera, který ji psychicky i fyzicky týral, a jelikož širší rodinu nemá, jediné útočiště jí mohl poskytnout 21letý syn. To už měla na krku dluhy, protože nebyla schopna splácet nájem, elektřinu, úvěr atd.

K dispozici měla jen dávky v hmotné nouzi a syn na tom také nebyl dobře. Nájem ve výši téměř 11 tisíc měsíčně bez poplatků nebyli schopni zvládnout.

Záchytný bod

Syn tedy odešel do sdíleného podnájmu a paní Alföldi po dohodě s majitelem mohla zůstat, dokud si nenajde náhradní bydlení. V této chvíli se ale přece jen pousmálo štěstí, které nemá každý. „Když mi podala pomocnou ruku Armáda spásy, brečela jsem a jsem vděčná dodneška, protože jsem byla přijata rovnou na pokoj a ne na společnou noclehárnu,“ vzpomíná paní Alföldi, jak dostala místo v azylovém domě.

„Někdy už člověk není schopen tomu čelit, protože ten záchytný bod prostě není, nevíte, jak daný problém řešit. Aby člověk měl sílu řešit tyto problémy, musí mít adaptabilní prostředí, kde se zklidní, kde se může vykoupat, kde se může vyspat. Druhá věc je psychika, že člověk vidí, že na to není sám, že se problém dá řešit,“ popisuje své pocity paní Alföldi.

Životní problémy tím neskončily, ale paní Alföldi alespoň nedopadla na dno. Jenže sebevětší úsilí a leštění klik úřadu práce k zaměstnání nevedlo, nadále ji sužují dluhy, které splácí z dávek hmotné nouze. Jelikož nemá na kredit na telefon, nemůže obvolávat potenciální zaměstnavatele a nemůže si ani kupovat Annonci. Do toho bývalý partner její nové bydliště objevil a nadále ji obtěžuje alespoň po telefonu.

Demotivující byly i zkušenosti s podvodníky, kteří slibují podepsat pracovní smlouvu až po zkušební půlměsíční době, ale pak smlouvu nepředloží a nevyplatí ani korunu. Jiní zase chtějí po zájemcích, aby na půl měsíce podepsali pracovní smlouvu dobrovolníka. Jen díky své zarputilosti neupadla do spirály alkoholismu či narkomanie, což je pro mnohé bezdomovce jediná útěcha poté, co už rezignují na jakékoli snahy o návrat.

Víra v návrat

„Ten led je velice tenoučký, ta beznaděj je zničující. Každý problémy řeší jinak, někdo alkoholem, někdo hraje… A já věřím na víru, protože víra umírá poslední,“ říká paní Alföldi.

A tak se přihlásila na Vyšší odbornou školu sociálně-právní, od čehož si slibuje, že jí pomůže vrátit se do života. Díky profesně zaměřenému studiu si totiž jejich absolventi hledají práci mnohem lépe než třeba bakaláři, byť ne tak dobře placenou.

„Dělám to z toho důvodu, že mě sociálně-právní problematika zajímá, a chtěla bych také nějakým způsobem přispět k dobru společnosti,“ říká paní Alföldi. Studium ji vyjde na 1500 korun na semestr, což pokrývá opět z příspěvku hmotné nouze a z brigády. Pokud bude mít vyznamenání, dostane v příštím roce 50procentní slevu.

„Věřím tomu, že jednou se tyto problémy zlomí a já budu cítit, že můj syn bude mít ve mně opět oporu,“ doufá paní Alföldi.

VOŠ přežijí

Ministr školství Dalibor Štys chce, aby vyšší odborné školy (VOŠ) poskytovaly takzvané malé vysokoškolské vzdělávání podle potřeb trhu práce. Vysoké školy by podle ministra měly absolventům VOŠ uznávat dosažené vzdělání a více se orientovat na akademickou sféru. Štys tomu hodlá přizpůsobit i návrh rozpočtu na příští rok. Zástupci VOŠ v Senátu uvedli, že by uvítali, kdyby s nimi v budoucnu počítal i vysokoškolský zákon.

„Neměly by se vlamovat do segmentu profesního vzdělávání,“ uvedl minulý týden v Senátu Štys na adresu vysokých škol při jednání o petici za zachování a koncepční vyřešení dalšího rozvoje VOŠ. Ministr v demisi poznamenal, že na zákonné řešení nebude mít ve své funkci dost času.

„Ministerstvo školství může udělat jen to, že dále bude v rozpočtování vysokých škol potlačovat segment profesního vzdělávání a dále bude posilovat segment akademické excelence. Chceme to udělat do rozpočtu příštího roku a jsem moc zvědav, co s tím můj následník udělá,“ uvedl Štys. Podle něj by díky tomuto rozpočtovému opatření mělo zůstat VOŠ více kvalitních studentů.

Předsedkyně Asociace VOŠ Markéta Pražmová upozornila, že VOŠ by pomohlo také to, kdyby jejich studenti mohli pokračovat v bakalářském studiu bez ztráty kreditů. Některé soukromé vysoké školy nyní uznávají studentům VOŠ i dva roky studia, většina veřejných univerzit ale uznává maximálně rok, případně nic.

Absolvent VOŠ, který po třech letech studia nastoupí do stejného oboru na vysoké škole, tak musí absolvovat další tři roky, ačkoliv většinu poznatků už má. Štys také řekl, že největším nebezpečím pro státní vzdělávací sektor začíná být únava hlavních zaměstnavatelů z kvality a struktury vzdělávání jako celku. Domnívá se, že si do budoucna zaměstnavatelé začnou sami zřizovat VOŠ, bude-li na to dostatečný tlak i ze strany odborů.

Petice, kterou podepsalo zhruba 35 tisíc lidí, vznikla v reakci na hrozbu zrušení zdravotnických VOŠ. Navrhovalo to ministerstvo zdravotnictví, chtělo tak odstranit dvoukolejnost vzdělávání sester na vyšších i vysokých školách. Ředitel odboru vědy a vzdělávání na ministerstvu zdravotnictví Pavel Janda to označil za nepřijatelné z finančního hlediska. Zástupkyně VOŠ poukazovaly na to, že vysoké školy neposkytují dostatečné praktické vzdělání. V ČR je zhruba 180 VOŠ, kde studuje přibližně 29 tisíc studentů. Poskytují tříleté pomaturitní vzdělání ukončené titulem diplomovaný specialista (DiS.).

Zdroj: ČTK