"Je to docela slibné. A myslím, že to můžeme použít i u lidí," uvádí v časopise Nature Chang, který svou metodu úspěšně aplikoval na laboratorních krysách. Jde přitom o vylepšenou verzi již vyzkoušeného, úspěšného mechanismu, kdy stejný tým vytvořil bakterie E.coli produkující antibakteriální peptid pyocin, který se při kontaktu s infekční bakterií Pseudomonas aeruginosa (P. aeruginosa) uvolnil v jediném ničivém, sebevražedném výbuchu.

Novější verze je schopná provádět opakované, menší a více cílené řezy.

Modifikované E.coli s pomocí vložených genů produkují peptid microcin S (MccS), který je mnohem menší. Při kontaktu s chemickým signálem patogenní bakterie ho E.coli trochu vyloučí, a pokud by jeden úder nestačil, svůj útok opakuje. „Zbraňové systémy” se přitom aktivují jen v kontaktu s ochranným biofilmem infekční P. aeruginosa, přičemž se tento spouštěcí mechanismus dá přirovnat k vsunutí klíče do zámku.

"Některé postupy sice byly použity u jiných modifikovaných bakterií, ale takto všechno pohromadě je to zatím nevídané," hodnotí výsledky výzkumu William Bentley, biolog z University of Maryland.

Zatím bez vedlejších účinků

Úbytek patogenů se na infikovaných laboratorních zvířatech projevil už po několika hodinách a nebyly pozorovány žádné vedlejší škodlivé účinky. Na rozdíl od antibiotik vylepšené E.coli ničí jen infekční bakterie. Bakterie, které organismu neškodí, nebo mu naopak prospívají, nelikviduje. Antibiotika svým „kobercovým náletem” imunitu oslabovala. Navíc některé patogeny jsou už vůči známým antibiotikům odolné.

Nasazení E.coli u lidí zatím brání omezení stanovená pro geneticky modifikované organismy, ale Chang věří, že se podaří získat povolení pro další klinické testy. V současné době jeho tým pracuje na tom, aby upravené bakterie E.coli uměli najít a zničit i jiné patogeny.