Studie je označována za významný krok při řešení největší záhady výzkumu klimatických změn, a sice, proč průměrné globální teploty, které si stále zachovávají rostoucí tendenci, stoupají v posledních deseti či 15 letech pomaleji než dřív.

Vody ve východních tropických oblastech Tichého oceánu jsou v poslední době nápadně chladnější vzhledem k účinkům jednoho z největších oceánských systémů proudění, takzvané tichomořské oscilace.

Řadě lidí jsou známy jevy El Niňo a La Niňa, které ovlivňují Pacifik a přinášejí teplejší a bouřlivější či chladnější počasí v krátkých, pouze několikaletých cyklech a mohou mít silné dopady na počasí ve světě.

Málo lidí ale ví, že oba tyto systémy jsou jen částí podstatně větší tichomořské dlouhodobé oscilace (Pacific Decadal Oscillation), která přináší střídání teplejšího a chladnějšího počasí v řádech dekád.

Chladnější fáze

Tento systém je nyní v chladnější fázi, která by mohla trvat několik desítek let, upozorňují vědci. Poslední taková chladná fáze byla zaznamenána mezi 40. a 70. lety minulého století.

Nová studie ústavu Scripps Institution of Oceanography podporovaná americkým vládním Národním úřadem pro oceány a ovzduší (NOAA) spojuje "přestávku" v globálním oteplování právě s tichomořskou oscilací.

Ve studii, zveřejněné v časopisu Nature, ale vědci upozorňují, že zatímco v zimě se v důsledku tichomořské oscilace na severní polokouli teploty mírně snižují, v létě mají chladnější vody rovníkových oblastí Pacifiku na počasí na severní polokouli menší dopad. Autoři studie tak konstatují, že průměrné roční globální teploty jsou nižší, než by byly bez oscilace, extrémní letní vedra z posledních let ale ukazují pravé účinky globálního oteplování.

V létě vliv rovníkových oblastí Pacifiku na severní polokouli ochabuje a rostoucí koncentrace skleníkových plynů dále žene vzhůru teploty, což zaviňuje vlny rekordních veder a nebývalý rozsah tání ledu v Severním ledovém oceánuŠang-Pching Sie

"V létě vliv rovníkových oblastí Pacifiku na severní polokouli ochabuje a rostoucí koncentrace skleníkových plynů dále žene vzhůru teploty, což zaviňuje vlny rekordních veder a nebývalý rozsah tání ledu v Severním ledovém oceánu," uvedl Šang-Pching Sie, profesor ekologie z ústavu Scripps Institution of Oceanography.

Výzkum ukazuje, že oceány pohlcují velké množství tepla a asi třetinu objemu množství oxidu uhličitého, který je ve srovnání s předindustriální dobou nadbytečně vypouštěn do ovzduší. To se sebou ale nese také vedlejší účinky - oteplování vody zřejmě přispívá ke zvyšování hladiny moří a oxid uhličitý k jejich okyselování. Jaké účinky bude mít tato výměna energie na mořské proudy, zatím není známo.

Zpomalení globálního oteplování přivítali skeptici jako důkaz, že skleníkové plyny ovlivňují klima méně, než se předpokládalo. Experti jsou ale opatrnější a varují, že po nynější chladnější fázi teploty patrně znovu porostou rychlejším tempem.