První testy prokázaly, že látka, produkovaná bakterií rodu Streptomyces, má smrtící účinky na bakterie antraxu (sněti slezinné) a aktivně působí i proti nejodolnějším kmenům bakterie Staphylococcus aureus. Experti tyto tzv. superbakterie, rezistentní vůči léčbě známými antibiotiky, označují za zdravotní hrozbu pro lidstvo.

„Anthramycin má dosud neznámou, jedinečnou chemickou strukturu, což samo o sobě je pozoruhodné a může otevřít cestu ke zcela novým antibiotikům,“ napsal v časopise Angewandte Chemie William Fenical ze Scrippsova lékařského institutu v kalifornském La Jolla. „Jde o další objev dokazující obrovský potenciál oceánských organismů,“ dodal.

MRSA odolává všem

Odborníci hovoří o MRSA, o meticilin-rezistentním souhrnu kmenů bakterie S. aureus, které jsou odolné vůči většině antibiotik ze skupiny penicilínů a cefalosporinů. Poprvé byly objeveny v roce 1961 krátce po zavedení meticilinu (polosyntetického derivátu penicilinu) do klinické praxe. Od té doby se jejich procentuální zastoupení v populacích kmenů S. aureus zvyšuje a od 90. let představují celosvětově závažný problém ve zdravotnictví při léčbě stafylokokových infekcí.

Kromě genu pro rezistenci vůči meticilinu nesou tyto kmeny obvykle ještě další geny pro rezistenci vůči jiným antibiotikům (např. k tetracyklinu, streptomycinu, chloramfenikolu). MRSA je zvláště problematický u nemocničních infekcí.

Zlatý stafylokok žije na kůži čtvrtiny až třetiny populace, u zdravotnického personálu bývá nález stafylokoků vyšší. Dokud nepronikne dovnitř, neškodí.

Rozbíjí tkáně nemocných

V organismu ale zlatý stafylokok (jméno dostal podle žlutého pigmentu) produkuje toxiny, které ničí tkáně nemocného. Způsobuje velmi často infekce – od mírných zánětů kůže a měkkých tkání až po život ohrožující sepse („otravy krve“ směřující až k selhávání orgánů), syndrom toxického šoku a nekrotizující pneumonie.