Tato bílkovina je obsažena jak v kočičích slinách, moči a také v miniaturních šupinkách odumřelé kůže. Bílkovina snadno ulpí v čalounění nábytku, na šatech i na kobercích. Přišel na to tým vědců z univerzity v Cambridge, podle nichž snad nyní bude možné řešit problém nasazením již existujících léků.

„Zjistili jsme, jak alergenní bílkoviny koček aktivují imunitní buňky v těle hostitele. Díky odhalení tohoto spouštěcího mechanismu a také vzhledem k tomu, že už jsou k dispozici léky zabírající na jiné věci, jako je třeba sněť, jsou tu potenciálně prostředky, jež můžeme použít k léčbě alergie na kočky nebo k její prevenci,“ shrnula doktorka Clare Bryantová, jež vědecký tým vedla. Podle ní se tak otevírá prostor i k řešení dalších vážných problémů s lidskou alergií – totiž na psy nebo na prach.

Studie, kterou zveřejnil Journal of Immunology, popisuje, jak imunitní systém v lidském těle detekuje kočičí alergen a vyvolává rýmu, sípání, kašel, kýchání i dušnost.

Nejagresivnější ze zvířecích látek

Konkrétní projev je přitom velmi individuální jak co do síly, tak rychlosti: záchvat může nastat během několika minut, ale třeba až za řadu hodin. Za touto reakcí je přehnaná odpověď imunitního systému na něco, co si tělo chybně vyhodnotí jako ohrožení.

Pro Česko údaje o rozšíření alergie na kočky chybí. Docent Vít Petrů z imunologického oddělení nemocnice Na Homolce ale Právu řekl, že pokud jde o alergické reakce na zvířata, jsou kočky na prvním místě. Předstihují je ovšem pyly a roztoči v prachu. Mezi jeho pacienty je asi desetina lidí s alergií právě na kočky.

„Jejich alergen je velmi agresivní,“ zdůraznil Petrů a připomněl, že jedním z nejhorších zdrojů je oblíbené „umývání“, kdy si kočky olizují srst. Alergen v jejich slinách se přes srst snadno dostane na lidskou pokožku či šaty. Alergický záchvat pak může dostat nečekaně i člověk, který je pouze v kontaktu s lidmi, kteří mají kočky.