Až později ale vědci upřesnili, že většina ze 45 myší, všech osm pískomilů a 15 čolků cestu nepřežilo buď kvůli selhání vybavení, nebo kvůli stresu, jemuž byli ve vesmíru vystaveni.

"Tohle je poprvé, co byla zvířata vyslána do vesmíru sama na tak dlouhou dobu," řekl po návratu družice Vladimir Syčov z Ruské akademie věd. Konce experimentu se ale dožila "méně než polovina myší - to se ale dalo čekat", poznamenal. "Bohužel jsme kvůli selhání zařízení přišli o všechny pískomily," dodal. Naopak přežilo všech patnáct ještěrek.

Vědci svůj "zvěřinec" poslali na oběžnou dráhu v rámci zkoumání účinků kosmického záření na živé organismy. Zvířecí kosmonauty chtěli porovnat s jejich příbuznými, kteří uplynulé čtyři týdny strávili v pozemské laboratoři, a zjistit například rozdíly ve vývoji tkání, nervového systému či kostí. Výsledky by měly posloužit při přípravě dlouhodobých pobytů lidských posádek ve vesmíru, například při cestě na Mars.

Už v roce 2007 byla vyslána zvířata do kosmu na 12 dní.

Podle některých odhadů bude možné vypravit první posádku ruských kosmonautů na Mars nejdříve po roce 2020. Rusko už podle médií dokončilo plány nové generace kosmické lodi, která má být nástupcem dosavadních Sojuzů. První testovací let prý lze čekat za čtyři roky.