Statistika navíc ukázala i opačný sklon u jedinců, kteří jsou lidově řečeno slabší přes prsa a mají i spíše nevýrazná ramena a bicepsy. Ti zpravidla tíhnou k levici, která se pojí s upřednostňováním pečovatelské role státu. Naopak silnější muži přerozdělování prostředků spíše odmítají.

"Přesto, že ve Spojených státech, v Dánsku a Argentině jsou rozdílně podmínky, bylo patrné, že ve všech třech zemích fyzicky silní muži mají na přerozdělování značně sobecký pohled," řekl Michael Pedersen z dánské univerzity.

Naopak muži, kterým naměřili menší tělesnou sílu, měli na přerozdělování majetku opačný pohled. Navíc jsou váhavější při prosazování svých vlastních názorů. I když se chovají agresivně, mají z toho menší prospěch než ti silní.

Studie probíhala mezi 755 muži a 757 ženami různého věku. Vědci měřili průměr jejich zatnutých bicepsů a jejich politické názory, socioekonomický status a názory na přerozdělování statků.

Bohatí svalovci proti přerozdělování

Různé dřívější studie ukázaly, že politické názory lidí nelze spolehlivě předvídat s pomocí standardních ekonomických modelů. Movití svalovci se k přerozdělování stavěli velmi nesouhlasně, zatímco chudí siláci až tak negativní postoj nesdíleli.

Nová studie uveřejněná v časopise Psychological Science podle Pedersena naopak upozorňuje, že politické směřování může být racionální v jiném smyslu, a sice v tom, že názory určuje přirozený výběr, který funguje v podmínkách evoluční historie člověka.

Pokud jde o ženy, tam síla horní poloviny těla nehraje žádnou roli. Evolučně totiž nebyly motivovány k agresi.