Univerzity třetího věku byly uzákoněny v roce 1993 z iniciativy několika dobrovolníků, kteří se na svých mateřských univerzitách vzděláváním seniorů zabývali a současně sledovali tuto problematiku v evropském i světovém měřítku. Vzdělávání seniorů patří mezi prestižní úkoly moderních univerzit.

Kurzů univerzit třetího věku využilo podle statistik ministerstva školství z roku 2011 celkem 32 227 seniorů.

Z ankety Masarykovy univerzity v Brně mezi jejími posluchači univerzity třetího věku téhož roku vyplynulo, že nejčastějším posluchačem je žena. Ženy podle ankety zaplňují lavice univerzity třetího věku z téměř 90 procent.

Polovina dojíždí

Vysokoškolského vzdělání dosáhlo podle ankety jen 25,3 procenta respondentů, ostatní měli středoškolské. Nejmladšímu účastníkovi bylo 53 let, nejstaršímu 83 let. Průměrný věk činil 64 let.

Anketa také ukázala, že 32,5 procenta posluchačů za studiem univerzity třetího věku do Brna dojíždělo. Více než polovina z nich dojížděla ze vzdálenosti přesahující 25 kilometrů, dva respondenti překonávali dokonce vzdálenost 90 kilometrů.

Všichni účastníci se shodli, že hlavní motivací ke studiu je získání nových poznatků a informací. Drtivá většina se také shodla, že se chce udržet v dobré psychické kondici a smysluplně využít svůj volný čas.

Nejméně lidí – pětina – připustilo jako svou hlavní motivaci snahu o získání osvědčení. Další nejslabší motivací pak byla touha vzdělávat se proto, že to dotyčným nebylo dříve umožněno. S tímto tvrzením se ztotožnila třetina seniorů.