Závěry svého výzkumu vědci ve čtvrtek zveřejnili v americkém odborném magazínu Science.

Neutronové hvězdy jsou vyhořelé zbytky vybuchlých supernov, které se pod vlastní tíhou zhroutily a přeměnily v nepředstavitelně kompaktní kouli. U mnoha z nich lze narazit na pulsující signály radiových vln. Takové neutronové hvězdy pak astronomové nazývají pulsary.

Kostka cukru vážící miliardu tun

Bonnský tým zkoumal pulsar s označením PSR J0348 0432 s průměrem 20 kilometrů, což je podle Antoniadise mezi těmito tělesy "celkem těžká váha". "Je dvakrát těžší než Slunce, což z něj dělá nejhmotnější neutronovou hvězdu, jakou známe," uvedl šéf skupiny. Do objemu o velikosti kostky cukru se podle Antoniadise na této hvězdě vměstná více než miliarda tun hmoty.

PSR J0348 0432 doprovází takzvaný bílý trpaslík, jádro vyhořelého slunce, které jeho atmosféra vymrštila do vesmíru. Obě tělesa se obíhají ve vzdálenosti okolo 800 000 kilometrů, což odpovídá zhruba dvojnásobku vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Vzhledem k takto malému odstupu trvá jeden oběh pouze 2,5 hodiny.

Oběh se zpomalil, teorie potvrzena

Podle teorie relativity vyzařuje takový systém takzvané gravitační vlny, čímž ztrácí energii, což by se mělo projevit na změně doby oběhu. Vědci tento systém pravidelně sledovali pomocí radioteleskopů a optických přístrojů. Podařilo se jim změřit, že se doba oběhu skutečně změnila, a to o osm miliontin sekundy za rok. "To je přesně to, co Einsteinova teorie předpovídá," uvedl pracovník bonnského institutu Paulo Freire.

Podle vědců nebylo zatím možné teorii relativity prověřit v tak extrémních podmínkách. Nebylo tak známo, zda i v nich platí, poznamenali podle DPA.