Počítače, netbooky, tablety, interaktivní tabule a další technika nejsou samospásné, musí si nejprve získat učitele, který stále zůstává středobodem vzdělávacího procesu. Takový byl jeden ze závěrů veřejného slyšení v Senátu na téma nových trendů ve školství.

Informační technologie dokážou předávat učivo působením na více smyslů, což je nejlepší cesta k zapamatování látky. Různá videa a animace působí na zrak i sluch současně, ale díky tabletům a interaktivním tabulím děti zapojují i hmat. A dotek mají odborníci za velmi významný vjem působící při vstřebávání učiva.

IT slaví úspěch

Nejen domácí zkušenosti z několika málo škol, ale i zahraniční průzkumy potvrzují, že zapojení IT do všech složek výuky zlepšilo výsledky žáků i výuku samotnou. Učitel může kontrolovat práci každého žáka jednotlivě z jednoho místa, má lepší přehled o tom, jaké úrovně dosahuje, lépe se rozděluje čas pro jednotlivce, takže se posiluje individuální přístup.

Práce s učivem je pestřejší, konkrétnější, žák si může třeba kdykoli ve svém přístroji naklikat látku zpětně, učivo se lépe provazuje, protože učebnici matematiky má žák po ruce i ve fyzice, aby si do ní snadno a rychle nahlédl. Zlepšila se koncentrace, motivace a aktivita žáků.

Řeč se v Senátu točila hlavně kolem tabletů. Podle Jany Zapletalové z Asociace školní psychologie dávají tablety větší šance handicapovaným a mimořádně nadaným dětem. Jsou rychlé, zacházení s nimi je intuitivní, lépe se díky nim dají připravit úkoly na míru.

Děti vývoj stíhají

Jan Řepík, ředitel soukromého Gymnázia Františka Křižíka v Plzni, prohlásil: „Až když přišly tablety, tak se ukázalo, že nastala ta správná doba totální interaktivity.“ Zároveň upozornil, že technologie se vyvíjejí obrovskou rychlostí, kterou mohou stíhat děti, ale školství pokulhává.

„Učitelka dějepisu přiběhla zděšená z hodiny sekundánů (děti ve věku 12 let) s tím, že se jí během výuky objevil na dataprojektoru film pro dospělé, kategorie hardcore, a co s tím jako má dělat. Poradil jsem jí jednu jedinou věc, a to aby to vypla,“ popsal faux pas Řepík.

Podle něj je školní síť dobře zabezpečena, aby veškerý nebezpečný obsah filtrovala. „Ale děti jsou velmi šikovné, stáhly si to mimo školní síť a proti takové verzi je škola bezmocná,“ řekl Řepík. Nakonec věc vyřešili tak, že dataprojektor zakódovali.

A jak se film dostal do výuky? Rozjařilý septimán šel prý po chodbě kolem učebny a napadlo ho, že by mohl sekundánům udělat z dějepisu trochu legraci. Umístit film na dataprojektor nebyl problém, protože celá škola je propojená bezdrátově přes wi-fi. I tento případ deklaruje, jak jsou děti daleko před školou, i když i zde lze hledat druhé strany mince. Podle ředitele ZŠ v Českých Budějovicích Miroslava Kůse si tak musí učitel občas říct o pomoc dítěte, čímž se mění stereotypní vztah vševědoucího učitele a pasivního žáka.

Kouzlo vyčpí

Úloha učitele ale zůstává stěžejní. Jak se totiž ukazuje, kouzlo neznámého časem pomíjí a je pak na kantorovi, aby udržel atraktivitu vlastním nasazením. Učitel se musí přizpůsobovat neustále inovovaným softwarům, často dohledávat zajímavé aplikace na zahraničních webech.

Podle Zapletalové mohou IT ovlivnit výsledky pouze tehdy, že jsou v rukou poučeného a kvalitního pedagoga. Pak se prý objevuje i pozitivní vliv na kantora.

Jak vůči IT nadchnout spíše zdrženlivé učitele, kteří jsou ze 45 procent starší 50 let a jejich platy jsou v porovnání se zahraničím podprůměrné, zůstává otázkou. Ovládnutí techniky obnáší školení, a i na přípravu jsou interaktivní hodiny náročnější, protože je třeba si dobře navrhnout plán hodiny, připravit úkoly pro slabší i nadané a vše tak, aby to bylo atraktivní.

Jen pomůcka

Navíc zavádění IT má i svá rizika. Psychologové mají obavy, že by se mohla omezit komunikace mezi žákem a učitelem, zhoršit vztahy ve třídách, protože učitel nebude mít takovou přímou kontrolu nad žákem, když jeho bude kontrolovat prostřednictvím různých programů.

„Obávají se, že programy nebudou schopny vždy odpovědět studentovi na otázku, a nemusí mít pozitivní dopad na efektivitu výuky v celé své šíři,“ řekla Zapletalová.

Podle ní musí kantor ohlídat, aby nepřevážila snaha zabavit žáka nad respektem k učení. „V takovém případě se pak neobjevuje požadovaný výsledný efekt,“ dodala. „Vždycky zůstane v kompetenci učitele umět pracovat s nástrojem, strukturovaným učivem a využívat nástroj jako pomůcku,“ zdůrazňuje Zapletalová.