Také díky zrušení vyšší úrovně maturity ubude na administrativě. Změny budou představovat úsporu v podobě až 30 miliónů z celkových 300, jak kompletní náklady spočítal Nejvyšší kontrolní úřad.

K maturitě se přihlásilo celkem 7380 studentů v opravném termínu a 262 v náhradním. Celkem se zkoušce od počátku dubna podrobí 98 149 studentů.

Navzdory původním plánům zůstávají jen dva povinné předměty. Jedním z nich je čeština, v případě druhého se maturanti mohli rozhodnout mezi matematikou a cizím jazykem. Původní model pro rok 2013 počítal s povinnou zkouškou z češtiny, cizího jazyka a s jednou povinně volitelnou z matematiky nebo společenských věd či informatiky.

Povinné maturitní předměty
Český jazyk a literatura: Didaktický test, písemná práce a ústní zkouška. Na test je vyhrazeno 60 minut, na ústní zkoušku 20 minut na potítku, na zkoušení 15. Seznam 20 děl se musí předložit do 31. 3. U písemky je 25 minut na výběr zadání a 90 minut na napsání samotné písemné práce. Minimální rozsah je 250 slov.
Cizí jazyk: Didaktický test, písemná práce a ústní zkouška. Test trvá 95 minut – 35 minut je na poslech a 60 na čtení a jazykovou kompetenci. Písemka trvá 60 minut a má dvě části: 1. část má rozsah 120 až 150 slov, 2. část 60 až 70 slov. Lze používat slovníky, které neobsahují přílohu k písemnému projevu. Ústní zkouška má 20 minut na přípravu + 15 minut zkoušení, k dispozici může být slovník.
Matematika: Jen didaktický test; 90 minut a 15 minut na rozmyšlení strategie. Během nich bude k dispozici testový sešit se zadáním pro poznámky, a záznamový arch, do kterého se však v této době zapisovat nesmí. Test bude nově obsahovat několik široce otevřených úloh, u nichž se hodnotí celý postup řešení. Pokud žák uvede jen výsledky, dostane 0 bodů. Povoleny jsou rýsovací potřeby, kalkulačka bez grafického režimu, bez řešení rovnic a úprav algebraických výrazů a matematicko-fyzikální a chemické tabulky.

Zkoušku z českého jazyka a literatury, kterou s výjimkou žáků jazykových škol musí ze zákona absolvovat každý maturant, uvedlo v přihlášce 92 899 maturantů. O matematiku zájem letos opadl, což může být výsledkem i loňských rozporů kolem vyšší úrovně matematiky. Na matematiku se letos přihlásilo 39 698 studentů.

Z cizích jazyků je největší zájem o zkoušku z angličtiny, kterou bude skládat 47 737 studentů, na němčinu se jich přihlásilo 7135, zbytek zkusí ruštinu, francouzštinu a španělštinu.

Trable začaly matematikou...

Fiala sáhl k razantním změnám poté, co slabá místa ve státní maturitě dostala loni přímý zásah. Nejprve vzbudil rozruch test vyšší úrovně matematiky. Úlohy v testu byly sice podle odborníků připravené dobře, vlastně byly až vzorové. Nevyžadovaly totiž jen systematickou aplikaci vzorečků a rovnic, ale improvizaci a využívání různých dovedností, po čemž odborné kruhy dlouho volají.

Problém ale tkvěl v tom, že ve školách studenty na takové postupy nikdo nepřipravil. Podle odborníků výsledek testu svědčil spíše o odolnosti stresu než o nabytých znalostech matematiky. Propadlo v něm téměř 17 procent studentů. Ale i Centrum pro přípravu maturit (Cermat) nakonec uznalo, že na test bylo příliš málo času, a zpětně pak zkoušku zmírňovalo. Přesto propadla bezprecedentní tři procenta studentů, kteří se k těžšímu testu odhodlali.

Přitom kdyby si vybrali matematiku základní úrovně, asi by ji bez problémů zvládli. Důvěra v matematiku ale podle letošních čísel zřejmě utrpěla celkově. A to už i tak je v českém školství spíše postrachem. Zachovávat vyšší úroveň, když jen minimum vysokých škol je ochotno brát je v potaz u výběrového řízení, pozbylo smyslu a ministr ji plošně zrušil.

Původně se hovořilo, že společná úroveň by měla být o něco těžší než dosavadní základní, ale nakonec budou všechny zkoušky v základní úrovni, jak byla původně nastavena. Vedlejším efektem pak je, že Cermat přidal 15 minut na přípravu před zahájením testu.

...vše pak dorazil sloh

Zdrcující však byly až slohy. Cermat od začátku upozorňoval, že tady může být problém. Loni poprvé totiž nehodnotili písemné práce učitelé ve školách, ale externisté vyškolení Cermatem ve speciální metodice posuzování. Hodnotitelé byli podle všeho objektivnější, protože rozdávali pětky, i když bodové hodnocení bylo na hraně se čtyřkou, tedy v místě, kde domovští učitelé přivírali oko. Jenže vyvstala otázka, do jaké míry lze udávat body ve slohu objektivně. K posudku hodnotitele nebyl oponentní názor, který by po konfrontaci obou postojů vedl ke kompromisu, jak se to v jiných zemích běžně dělá.

Zarážející byla metodika. Studenti dostávali automaticky nula bodů, pokud se odklonili od slohového útvaru nebo tématu. Propadali i premianti, aniž kdokoli posuzoval jiné dovednosti, které ve stylistice prokázali. Učitelé navíc mnohdy kritéria hodnocení vůbec neznali, a tak svěřence nepřipravili. Fiala nejprve odvolal šéfa Cermatu Pavla Zeleného a pak po poradě s odbornou komisí vrátil sloh zpět k hodnocení školám, čímž odpadl i problém s financováním externistů.

„Poměrně výrazná výjimka“

Neplatí to ale o písemné práci z cizího jazyka. Ty se dosud obešly bez skandálů a zřejmě i kritéria hodnocení jsou jasnější.

Další změnou je, že se nabídka nepovinných předmětů zúžila jen na matematiku a cizí jazyk. Ostatní záležitosti upravují termíny tak, aby vycházely vstříc potřebám maturantů a ubylo jim stresu.

Současná podoba maturity zdaleka není definitivní, pouze provizorním řešením pro roky 2013 a 2014, které se zbavilo slabých míst. Odborná komise nadále pracuje na přípravě ještě novější a životaschopnější verze maturity.

Maturity bude ale nadále připravovat Cermat. Stalo se už tradicí, že odborníci tepají Cermat, že některé otázky a úlohy byly špatně formulovány, umožňovaly nejasný výklad, byly zavádějící, nepřesné či jinak nesrozumitelné. Cermat ale zpravidla uzná pouze do očí bijící pochybení.

A to i v případě historicky prvního kola jednotné maturity v roce 2011, kdy Cermat zjistil chybu v klíči k hodnocení testů z fyziky až na základě odvolání studentů. Někteří si vylepšili známku, nikdo se však nedověděl, jestli se známky zpětně i snižovaly.

Ministerská zpráva z roku 2011 přitom hovoří o tom, že „zahájení reformy maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2011 proběhlo úspěšně a bez jakýchkoli větších či vážnějších problémů. V tomto smyslu představuje ČR ve srovnání s okolními zeměmi poměrně výraznou výjimku“.

A to nehledě na to, že nikdy nikdo nevysvětlil pětině maturantů, jak to, že propadli. Podle čeho byla laťka úspěšnosti nastavena, není dosud známo. Pohořeli na ní především učňové a žáci středních odborných škol. Když byla maturita ve správě jednotlivých škol, průměrně neuspěla tři čtyři procenta. O tom, že bude maturita státní podle měřítek Cermatu, se školy dověděly prakticky z roku na rok. Dnes už mají s maturitou bohaté zkušenosti – bude možné je zúročit?