Vláda chce hasit tento problém tzv. dětskými skupinami, které na rozdíl od mateřinek, kde je pevně stanoven výchovný program, mají být jen jakousi hlídací službou.

Od jejich zřízení si zastánci slibují rychlejší návrat matek s malými dětmi do práce. To by mohlo snížit náklady státu na výplatu mateřské. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o dětských skupinách, odhaduje postupný růst úspor od téměř 200 miliónů v příštím roce až do 1,7 miliardy korun v roce 2017. To ovšem za předpokladu, že bude o službu zájem.

Lákadlem pro firmy, spolky, ústavy, církve, obecně prospěšné společnosti a obce, ale i pro rodiny, které se rozhodnou nabídky svěřit své dítě do péče dětských skupin využívat, má být úleva na daních.

Proč se skupiny mohou vyplatit
Umístění dítěte do levnější školky zřízené obcí nebo krajem je pro rodiče považováno za velké terno. V soukromých zařízeních musí totiž sáhnout hluboko do kapsy, platba se tu pohybuje mezi 10 a 25 tisíci korunami měsíčně, což je pro mnoho rodin nedostupné.
Až 200 korun za hodinu stojí hlídání dítěte chůvou. Jeslí pro děti do tří let je v celé ČR jen kolem 50, a tak je v nich umístěno zhruba jedno procento dětí. Živnostenských oprávnění na tuto péči je vydáno kolem 630.
Dětské skupiny by mohly být podstatně levnější. O děti by tu mohli pečovat jen odborně způsobilí lidé – zdravotní sestry, lékaři, absolventi učitelství pro mateřské školy nebo pro první stupeň základních škol, sociální pracovníci či chůvy. Proti školkám se tu počítá s nižším počtem dětí ve skupině. Jeden pečovatel by měl mít na starost maximálně 12 dětí. Provozovatel by zajišťoval povinně pití, ale například jídlo pouze po dohodě s rodiči.

Další úspory by mohli získat zaměstnavatelé, pokud by touto formou umožnili svým lidem, kteří by jinak odešli na mateřskou, rychlejší návrat do práce.

Podle důvodové zprávy by udržení takového zaměstnance ušetřilo až 300 tisíc korun, které by šéfové jinak museli vynaložit na výchovu náhradního pracovníka. MPSV argumentuje také tím, že vzniknou nová pracovní místa.

„Místo výchovy to bude jen hlídání“

Podle Michaely Marksové-Tominové, která před časem vedla odbor rodinné politiky na MPSV a nyní je soc. dem. stínovou ministryní pro lidská práva a rovné příležitosti, mohou dětské skupiny částečně pomoci při řešení problémů, kam s dětmi, když matka chce jít brzy do práce. Rozhodně je ale nepovažuje za cestu dobrou.

„Nedokážu si představit, že to vyřeší obrovský nedostatek školek. Největší chybu vidím v tom, že zatímco školky mají pevně stanovený výchovný program, který má připravit děti na přechod do školy, v dětských skupinách půjde pouze o hlídání. Stát tu rezignuje na výchovu. Domnívám se, že by i v nich měla být povinnost plnit jisté výchovné programy,“ řekla Marksová Právu.

Firmy se do nové služby nehrnou

S tím ale nesouhlasí místopředseda poslanců ODS a člen sněmovního sociálního výboru Jan Čechlovský. „Dětské skupiny jsou krok správným směrem. V žádném případě nebyly myšlené jako náhrada za školky. Jedná se o doplňkovou nebo alternativní službu, která má pomoci rodinám tam, kde maminky chtějí rychleji do práce. To je fér,“ uvedl.

Podle exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) se dětské skupiny nemohou srovnávat se vzdělávacími zařízeními. Připouští, že „kdyby bylo dost školek, tak by nebylo více než 30 tisíc odmítnutých žádostí a nebylo by nic takového třeba řešit“.

Jestliže je ale jasné, že se problém nevyřeší z roku na rok, jsou podle něho dětské skupiny řešením. Drábek připomněl, že skupiny již vznikat mohou, ale pravidla pro ně jsou tak roztříštěná, že třeba firmy v obavách z chyb se do jejich vzniku nehrnou. Na MPSV si již tuto formu pomoci zaměstnancům vyzkoušeli.

„Osvědčilo se to, a tak to rozšiřujeme. Nabídli jsme hlídání variabilně, na čtyři hodiny denně, nebo na jeden či dva dny v týdnu. Rozšířenou službu budou moci využít i zaměstnanci sousedního ministerstva zdravotnictví,“ dodal Drábek, za jehož působení na MPSV se nápad zrodil.