Hlavní obsah

Někteří ředitelé nejsou z druhého povinného jazyka nadšeni

Právo, jim

Změny v osnovách, které mají platit od září, budí u některých ředitelů základních škol rozpaky. Především se podivují nad zavedením povinného druhého cizího jazyka pro osmáky, což někteří pokládají za zbytečnou zátěž.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Na základě revize osnov musí školy od osmé třídy povinně vyučovat druhý cizí jazyk. S výukou mohou začít i dříve, je jen na nich, jak rozloží šestihodinovou dotaci. Mohou začít vyučovat od sedmé třídy po dvou hodinách, nebo třeba od osmé třídy po třech hodinách týdně.

Podle některých ředitelů je to ale zbytečná zátěž s pochybnými výsledky. „Dva světové jazyky na komunikativní úrovni zvládne tak deset procent dětí, ostatní se naučí v druhém cizím jazyce možná velice dobře mlčet,“ uvedl například ředitel ZŠ Mikulov Karel Pavlík. Jeho názor sdílí také řada dalších ředitelů a učitelů. „Ti, co to vymýšlejí, na školách neučí. Jsou to teoretici, úředníci, kteří vymýšlejí hovadiny,“ řekl Právu Pavlík.

Už nyní totiž školy musejí nabízet druhý cizí jazyk jako povinně volitelný. Žáci, kteří na to mají, si ho zvolí, ostatní prý mají už tak dost problémů s češtinou a prvním povinně volitelným jazykem. Druhý jazyk ale nebude povinný pro všechny, děti s diagnostikovaným handicapem mohou podle ministerstva šestihodinovou dotaci využít ke zdokonalování se v prvním cizím jazyce, kterým je zpravidla angličtina.

Ministerstvo se brání i vůči nařčením z nekoncepčnosti. „Navrhované změny byly diskutovány s lidmi z praxe a řada z nich vychází z doporučení odborníků, například druhý cizí jazyk byl zaveden na doporučení EU,“ sdělil Právu mluvčí resortu Marek Zeman.

Z iniciativy Jednoty českých matematiků a fyziků pak byla schválena další úprava, podle níž se učivo o zlomcích a desetinných číslech má posunout už na první stupeň.

Finanční gramotnost i sexuální výchova

„Na základě meziresortních jednání byla povinně začleněna také finanční gramotnost, jejímž cílem je finančně gramotný člověk schopný finančně zabezpečit svou rodinu a orientovat se v problematice peněz a cen,“ uvedla mluvčí ministerstva Jana Holíková.

Podle ní je čistě na ředitelích, jak finanční gramotnost zasadí do výuky. Mohou ji zařadit do výuky třeba společenských věd nebo matematiky, ale také může být samostatným předmětem. Finanční gramotnost zatím vyučuje jen hrstka průkopnických škol, v zahraničí je ale běžná. I uznávaný mezinárodní výzkum PISA se letos u 15letých žáků zaměřil mimo jiné na testování finanční gramotnosti.

Školy budou od září klást větší důraz také na dopravní výchovu, ochranu člověka za běžných rizik a mimořádných událostí, obranu vlasti, korupci a sexuální a rodinnou výchovu. Resort si od toho slibuje snížení stále častějších úrazů dětí v dopravě, přípravu na živelní pohromy, posílení boje proti úplatkářství a „pochopení významu sexuality a jejího zapojení do vztahu v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními životními cíli“.

Opozice změny v osnovách vesměs chválí, ale například matematika by si prý zasloužila rozsáhlejší proměnu, aby se stala „vyhledávaným a zábavným předmětem“.

Reklama

Výběr článků

Načítám