Kolik času tráví děti na internetu?

Nevím to jistě, ale podle některých statistik by to mělo být až dvě hodiny denně.

V kolika letech se dnes děti připojují na internet?

Už v předškolním věku pracují děti s internetem naprosto běžně. Jsou případy, kdy se děti připojují ve věku pěti šesti let, a není žádnou výjimkou, že si zakládají profily na sociálních sítích ve věku sedmi osmi let, tedy ve věku, kdy vytvoření profilu na Facebooku není legální. Dokonce i malé děti ve věku tří čtyř let jsou schopny, aniž by uměly číst, si pustit videa na Youtube, třeba pohádky nebo animované seriály. A to jen na základě odkoukání toho, na jaké ovladače mají cvakat.

Má i Youtube svá rizika?

Mohou tam najít různé návody nebo obsahy, na které by se neměly dívat. Teoreticky by se tam neměl ale dostat žádný sexuální obsah, takové nebezpečí tady není.

Jakým rizikům se děti nejčastěji vystavují?

Rizika v podstatě vyplývají z jejich aktivit na internetu. Největší z nich je, že si nejsou schopny uvědomit, že je třeba si chránit osobní data. Může tam dojít k prozrazení jejich jména, bydliště, adresy školy. Na internetu se pohybují různí „kybergroomeři“ – lidé, kteří se snaží děti vylákat na osobní schůzku, aby je mohli různými způsoby zneužívat – a těm se jejich činnost ochranou osobních dat dosti ztěžuje.

Druhým nebezpečím je vystavení obsahu ve smyslu dětské pornografie, sebepoškozování typu různých anorektických stránek vytvářejících jakési umělé hodnoty, což děti nedokážou posoudit.

A třetím největším nebezpečím je vystavování komerčnímu tlaku ze strany inzerentů, což neumějí filtrovat.

Jaká jsou v českém prostředí rizika nejčastější?

České děti jsou jednoznačně nejvíce vystaveny pornografickému obsahu a na druhou stranu jej nejvíce vyhledávají. Domníváme se, že to je kvůli tomu, že je nedostatečně zpracován koncept sexuální výchovy ve školách, takže děti pak mají snahu si to dohledávat samy. A druhá věc je, že ve srovnání s okolními státy nemáme takovou náboženskou tradici, takže jako většinoví ateisté máme k těmto věcem blízko.

Je u nás sexuálního obsahu více?

To si nemyslím. Zahraniční weby jsou toho také plné, ty stránky se zakládají na různých ostrovech, kde jsou pak zákony jiných států nedostižné.

Jaké jsou nejhorší možné důsledky nechráněného pohybu dětí po síti?

Za prvé je to šokující obsah, který když malé děti vidí, tak to pro ně může být frustrující zážitek. Za druhé kyberšikana, tzn., že pokud dítě ostatní na internetu nějak zesměšňují a pak se informace šíří třeba prostřednictvím Facebooku, může to mít pro děti nedozírné následky, které mohou vést k sebepoškozování a v zahraničí byly i případy sebevražd.

Třetím největším nebezpečím je grooming, tedy sledování dětské oběti na internetu a její manipulování a lákání ke schůzce v reálném světě, kde pak dojde k poškození dítěte. Tento případ se stal, jednalo se o kybergroomera Pavla Hovorku, deviantního pedofila, který velmi sofistikovanými metodami takto zneužil 21 dětí. Vystopoval je na internetu, komunikoval s nimi, vylákal je na schůzku a zneužil.

Kybergroomeři se snaží zrcadlit vaše zájmy, snaží se zalíbit třeba tím, že tvrdí, že se mu líbí stejný zpěvák, dítě mu pak důvěřuje, a pak s ním chce jít na schůzku a dopadne to špatně.

Průzkum ukázal, že české děti umí rizikům čelit. Čím to je?

Jednak je to tím, že Češi jsou obecně zvídaví, chytří, milují hračky a je o nás známo, že už děti mají k technice pozitivní vztah, tzn. že děti s počítači a aplikacemi umně pracují. V průzkumu EU Kids Online ale také stálo, že děti vědí, jak se bránit, ale že to nevyužívají.

Pokud tedy vědí, jak si nastavit bezpečný profil na Facebooku, tak ho většinou nepoužijí. A další problém je, že byl výzkum dělán akademicky – děti dostaly dotazník a ten vyplnily. Test nebyl podpořen faktickým testem, takže je dost možné, že děti byly přehnaně sebevědomé a nadsadily své schopnosti.

Co jsou základní kroky pro chráněný pohyb po webu?

Úplně základní rada je, aby rodič měl počítač na dohled, aby nebyl někde v pokojíčku. Pak je třeba s dětmi otevřeně hovořit, aby se v případě nepříjemností obrátily rovnou na rodiče. Další radou je, aby rodič zakládal profil na Facebooku s dítětem, když po něm opravdu touží, a to i ve věku třeba 13 let, kdy vlastně chtějí obejít podmínku legality. Je třeba také monitorovat a omezit čas strávený u počítače. Ale na druhou stranu by se neměly dávat přísné restrikce, protože pak si dítě k internetu najde jiné cesty.

Lze už nyní nějakým způsobem internet v tomto ohledu cenzurovat?

Nelze a převažují tendence, aby zůstal internet svobodným médiem. Fungují alternativy horkých linek. Když narazíte například na tvrdou pornografii, extremismus, tak je můžete nahlásit a horké linky se pak snaží vystopovat poskytovatele a s ním se pak domlouvají na tom, aby nebezpečný obsah odstranil.