Vzestup půdy je součástí geologického jevu, který se děje od konce doby ledové, kdy se ohromné množství ledu posunulo z oblastí v okolí Severního polárního kruhu.

Půdní masy vystoupí ročně skoro o centimetr. Finsko tak na rozloze získává skoro sedm kilometrů čtverečných za rok. Na jednom místě ve Švédsku pobřeží od konce doby ledové před asi 10 tisíci lety stouplo o 300 metrů. V rovinaté oblasti kolem švédského města Lulea se z vody vynořila velká území. Některá původně pobřežní města, která se kvůli tomu postupně ocitla ve vnitrozemí, tak unikají před hrozbou v podobě zvýšené hladiny moře.

Pro jiná místa ale tento jev znamená problémy. Například přístavu v Lulee hrozí, že bude příliš mělký. Město ho chce do osmi let prohloubit, aby byl dál přístupný i pro větší lodě. Projekt vyjde na 1,6 miliardy švédských korun (asi 4,7 miliardy korun).

Podle Davida Vaughana z výzkumného střediska pro průzkum oblasti Antarktidy British Antarctic Survey by mohla v důsledku tání ledu a tedy menší gravitační síly ledové masy klesnout i hladina moře u Grónska. Také Skandinávie se bude dál vynořovat. Naopak největší vzestup vodní hladiny se podle řady studií očekává v rovníkové části Tichomoří, tvrdí Vaughan.