Africká poušť Namib patří k nejsušším místům na světě, kde úhrn srážek za celý rok činí pouze 1,3 centimetru. Přesto není tato poušť mrtvá.

K jejím obyvatelům patří i sběrač rosný, brouk z čeledi potemníkovitých schopný provádět kondenzaci vody ze vzdušného proudění, které nese vláhu z oceánu. Brouci jednoduše na dunách otočí zadečky k větru a roztáhnou krovky. Jemná struktura hrbolků na krovkách zachytává mikroskopické kapičky vody o průměru 15 až 20 mikronů. Zachycená voda se zvolna hromadí na jejich zádech a stéká přímo do úst.

Brouk sběrač rosný (Onymacris unguicularis) umí kondenzovat vodu i v tak suchém prostředí, jakým je poušť Namib

Brouk sběrač rosný (Onymacris unguicularis) umí kondenzovat vodu i v tak suchém prostředí, jakým je poušť Namib

FOTO: Profimedia.cz

Právě tento postup se rozhodla přenést do lidských měřítek společnost NBD Nano, kterou založili dva biologové, organický chemik a strojní inženýr. Vytvořili syntetickou kopii broučích krovek. S pomocí přesně definované struktury polymerů vytvořili porézní nanomateriál se specifickými vlastnostmi.

Až tři litry za hodinu

V závislosti na prostředí bude lahev z jejich materiálu schopná “nachytat” mezi půllitrem až třemi litry během jediné hodiny.

“Na suchých místech, jako jsou pouště Atacama a Gobi, neexistuje snadný přístup k vodě. Pokud tedy získáme levně několik litrů denně, bude to mít pro tamní obyvatele a životní prostředí velký dopad,” řekl BBC jeden ze zakladatelů společnosti NBD Nano Miguel Galvez.

Nicméně zatím je ve hře cena materiálu. Zájem by mohla mít armáda nebo stavební společnosti v bohatých zemích při budování zahrad na střechách, nebo naopak i k odvádění vlhkosti z domů. Teprve s masovým nasazením by mohla cena klesnout a podobné láhve by mohly poskytnout dostatek pitné vody ve vysychajících oblastech Afriky a Asie.