Článek
Co se vám podařilo prosadit při jednání o posilování technických oborů?
S ministrem průmyslu a obchodu Kubou jsme se dohodli na podpoře, aby firmy mohly mít daňově odečitatelnou položku na stipendia pro střední průmyslováky, případně pro vysokoškoláky. Zároveň jsme vyjednali, že by se mohly odepisovat stroje, na kterých bychom študáky učili. Ministr Kalousek to ale zatím nechce povolit.
S ministrem školství Fialou jsme dojednali projekt duálního technického vzdělávání (Pospol). V každém kraji by existovaly pilotně dvě školy a dvě firmy, které budou školit učně a průmyslováky a budou daňově zvýhodněny. Student by se učil pro konkrétní firmu, jak je to běžné v Německu i Rakousku, a pak by tam i nastoupil. Je to oboustranně výhodné. Bude vyučen na technologické úrovni ve firmě, ne v učilištích, protože jejich úroveň se zastavila někde na úrovni 70. let.
Kolik lidí nyní průmysl postrádá?
Potřebujeme 40 až 50 procent dobře vzdělaných lidí, ale dnes z průmyslovek a učilišť vychází 29 procent. Rozdíl je stále větší, a to je nepřípustné pro celou ČR, protože když průmysl dělá zhruba 38 procent HDP, tak s kým to tady budeme za chvilku dělat?
Pětina studentů na technické obory chce a stejně tolik se jich tam i dostane. Je to málo?
Je. ČR je podstatně průmyslovější než ostatní země EU, vyjma Německa. Buďme rádi, že tady ten průmysl je, protože ze služeb se neuživíme, nota bene když služby chodí až za průmyslem.
Nezaměstnanost absolventů technických oborů je jedna z nejvyšších v porovnání s absolventy jiných oborů. Jak to jde dohromady?
To zase souvisí s kvalitou lidí, kteří ze škol vycházejí. Takže problém je dvoustranný – jak v kvantitě, tak i v kvalitě. Spíše sáhnete po gymnazistovi, který má jazykovou vybavenost, než po průmyslovákovi, který ji třeba nemá vůbec, protože jsme všichni proexportně orientovaní.
Ve firmách zaměstnáváme třeba politology, sociology jen proto, abychom se s tím zahraničím vůbec dohodli. Profesní věci je pak doučujeme.
Co ale říkáte na absolventy VŠ?
Vysokoškoláků tolik, kolik jich generuje dnešní systém, nepotřebujeme. Inteligence národa se nemění. Jestliže z průmyslovek jdou na VŠ, tak my je pak nezaměstnáme, my je tolik nepotřebujeme. Ve firmě o 2200 lidech mám 178 vysokoškoláků a to si říkám, že už je až až.
Navíc očekávají jiné platební podmínky než středoškolák, kterého pak můžeme použít jako technologa, logistika. Vysokoškoláci očekávají, že budou dělat manažerské pozice. Celkově strukturální zaměření na VŠ je špatné, na to nemáme žádný vliv.
Je snad kvalita vzdělání na VŠ špatná?
Přijali jsme inženýra, který má údajně vystudovanou metalografii, ale on nemá základní znalosti. VŠ tedy generují pod pláštíkem technického vzdělání ekonoma, ale toho nepotřebuju.
Takže technici jsou na dlažbě kvůli nedostatečnému vzdělání?
Proč bych ho zaměstnával, když vůbec nic neumí? Dneska každý, kdo není úplně blbý, si udělá maturitu a chce jít na VŠ a tam pak studuje tři dny v týdnu. Úroveň VŠ se strašně propadla, stejně tak i průmyslovek a učilišť.
Jestliže se do VŠ bude tlačit 40 procent populace, tak kdo to bude zaměstnávat? Obráběč nebo nástrojář má svým způsobem vyšší plat než nějaký „alias“ vysokoškolák.
Premiér ale chce upevňovat konkurenceschopnost posilováním technických oborů VŠ.
S tím se dá souhlasit a my to tak i tlačíme. Jde o tu strukturální budoucnost. Konstruktéra prostě neseženete, zato je tady přemíra právníků, IT projektantů a samozřejmě mnohem více humanitních oborů. Pokud premiér mluví o technických oborech, pak mluví o kvalitě a o tom, aby se odebraly humanitní.
Jde o to, aby se na VŠ učily obory, které potřebujeme. Dnes je úplně standardní, že se pod technické školy naklonovala obrovská množství akreditovaných programů a z nich se rekrutují absolventi, kteří nám k ničemu nejsou.
Průmysl i stavebnictví ale dnes klesají. Jak chcete studenty motivovat?
Na to potřebujeme opět vyplácet stipendia, abychom si mohli ve třetím čtvrtém ročníku vybírat studenty, kteří s námi budou spolupracovat, a my jim budeme dávat stipendia. Ale stipendia bychom si měli nějak odepisovat z daní, že.