Mars má na rozdíl od Země dva přirozené souputníky Phobos a Deimos, takže zatmění jsou častější. Dochází k nim dvakrát za marťanský rok, tedy jednou za pozemský rok. Nynější sezona, jak o ní vědci hovoří, začala před týdnem.

Zatmění Slunce na Marsu, způsobené Phobosem

Zatmění Slunce na Marsu, způsobené Phobosem

FOTO: NASA

Měsíce také formovaly povrch planety, protože vyvolávají slapové síly. Mars na ně také zpětně působí. Zatímco rychlost Deimosu se podobně jako v případě naší Luny zvětšuje, u Phobosu klesá. Získané obrázky by odborníkům také mohly pomoci objasnit další osud většího z marsovských měsíců. Oběžná dráha Phobosu kolem Marsu se totiž neustále snižuje, takže by se mohl již za deset miliónů let na planetu zřítit. Předpokládá se, že slapové síly měsíc roztrhají, takže by se kolem Marsu mohl vytvořit prstenec, jaký má Saturn.

Kámen, který bude zkoumat Curiosity

Kámen, který bude zkoumat Curiosity

FOTO: NASA

Vozítko současně postupuje ke geologicky zajímavé oblasti Glenelg, kde se stýkají tři typy terénu. Od přistání urazilo už 289 metrů, ale do Glenelgu musí ujet ještě dalších dvě stě metrů.

Cestou bude také zkoumat tmavý kámen o rozměrech 25 krát 40 centimetrů. U něj se neočekávají žádná překvapení, ale má umožnit ověřit funkci tří zařízení na vozítku, která umožňují zjistit složení horniny.