Souhrnně lze říci, že státy chápou vzdělání jako prioritu, nicméně zpravidla kvůli krizi prostředky na vzdělávání omezovaly. Přesto díky soukromým prostředkům výdaje na školství rostly i během krizových let 2007, 2008 a ukázalo se, že právě lépe vzdělaní lidé měli mnohem větší šance na pracovním trhu.

Dobrou zprávou pro Česko je, že má luxusní počet středoškolsky vzdělaných lidí, a že se v minulém desetiletí značně zvýšil i počet lidí s titulem. Ukázal to tento týden zveřejněný průzkum OECD z let 2009 a 2010, novější data k dispozici nejsou.

Vysokých škol skokově přibylo

Středoškolským vzděláním disponuje 75 procent Čechů, což zemi řadí na první příčky. Česko má také nejméně lidí bez základního vzdělání, evidováno je jen osm procent. Podobného výsledku (devět procent) dosáhlo pouze Slovensko. Ostatní země dopadly hůř, průměr činí 26 procent.

Propad však nastává, jakmile dojde na univerzitní studia. V ostatních zemích má vysokoškolské vzdělání v průměru 31 procent lidí, ale v ČR se absolutoriem VŠ může chlubit jen 17 procent populace, což zemi řadí na 7. místo odspodu. Ale i to je výsledkem skokového vývoje v minulém desetiletí.

Ještě v roce 2000 přijímaly školy jen 25 procent lidí, nyní už jich je 60 procent. Růst je to ve světě výjimečný, ale současná úroveň odpovídá průměru zemí OECD. V Česku se přitom „masifikace VŠ“ kritizuje s odkazem na to, že přes 70 vysokých škol nemůže udržet kvalitu, a že rychlý přírůstek studentů je finančně těžko udržitelný.

Český vysokoškolák má o 82 % lepší mzdu

„Máme velmi vzdělanou populaci. Je to jednoznačně faktor, který dává našim lidem dobrou šanci kariérně do života, ale také to má i celou řadu jiných pozitivních jevů. Vzdělanější lidé se třeba daleko více angažují jako občané, žijí déle atd.,“ řekl první náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Narážel tak na další zjištění studie OECD, že lidé s vyšším vzděláním častěji chodí k volbám a projevují kladné postoje k rovnoprávnosti národnostních menšin. Kromě toho se ale jednoznačně prokázalo, že čím vyšší mají lidé vzdělání, tím spíše dokážou získat nebo vyměnit zaměstnání i v době ekonomické recese.

Občanům ve sledovaných zemích bez kompletního základního vzdělání vzrostla nezaměstnanost z 8,8 procenta na 12,5 procenta, u středoškoláků to bylo ze 4,9 procenta na 7,6 procenta, ale u vysokoškolsky vzdělaných lidí jen z 3,3 procenta na 4,7 procenta.

Obecně může podle studie vysokoškolák v OECD očekávat až o 55 procent vyšší výdělek než člověk s maturitou či výučním listem. V Česku ovšem tento rozdíl dělá 82 procent.

S nástupem globální krize ale většina zemí veřejné výdaje na školství omezila, na druhou stranu při započítání i soukromých investic včetně rodinných nákladů rostly výdaje na vzdělávání významnou měrou i během recese. „Země OECD vydají v průměru na vzdělání veřejné a soukromé finanční prostředky ve výši 6,2 procenta jejich HDP, ČR se řadí mezi sedm zemí s výdaji menšími než pět procent HDP,“ stojí ve zprávě. Česko v roce dávalo na školství 4,8 procenta HDP, o rok dříve to bylo 4,5 procenta a v roce 2000 jen čtyři procenta.

Co však ministerstvo nyní trápí nejvíce, je 13 procent mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, kteří nestudují ani nepracují. Číslo se v důsledku krize zvedlo po celém světě a v OECD je průměrně 16 procent mladých lidí bez přístupu ke studiu a k zaměstnání.