Rekord v úbytku ledu byl zaznamenán 26. srpna a od té doby ledu ještě více ubývalo. Celkem podle údajů Národního střediska pro data o sněhu a ledu (NSIDC) letos roztála ledová plocha o rozloze Kanady a Aljašky dohromady.

Video

Led v Severním ledovém oceánu tál rekordní měrou

Francisová a její kolegové na středeční konferenci pořádané organizací Climate Nexus v souvislosti s rekordním táním upozornili na vlnu tepelné energie, která se do atmosféry nad Severním ledovým oceánem nyní dostane a která může v současných vzorcích dynamiky počasí nad severní polokoulí nadělat paseku. Podle Peta Wadhamse z univerzity v Cambridge je tepla, které vzniklo roztáním ledové vrstvy v Arktidě, zhruba stejně jako tepla vzniklého působením emisí oxidu uhličitého za 20 let.

Tepelný šok může namířit větry od severu k jihu

Jak mořský led taje, mění se v tmavou vodu, která je vystavená slunečnímu záření. Oceán tak absorbuje mnohem více tepelné energie, než by přijal v případě, kdy by byl pokryt světlou ledovou peřinou. Tím se také teplota vody a vzduchu stále zvyšuje, a tak odtávání ledu pokračuje.

Na podzim při nástupu polární noci začne oceán znovu zamrzat. Teplo, které dosud voda vázala, se uvolní do atmosféry a ovlivní takzvané tryskové proudění, což jsou silné větry ve vrchních vrstvách atmosféry vanoucí ze západu na východ zhruba podle rovnoběžek, přičemž se ale vlní i příčně od jihu k severu. Toto proudění má klíčový vliv na počasí v Evropě a je vyvoláváno rozdílnými teplotami v různých zeměpisných šířkách.

Francisová tvrdí, že kvůli oteplování Arktidy je nyní tryskové proudění kvůli stoupání dosud "zajatého" tepla zesíleno v opačném směru, tedy od severu k jihu. “A když je tryskové proudění vzhůru nohama, je pravděpodobný výskyt extrémních jevů v počasí,” tvrdí Francisová.

Tryskové proudění se s příchodem zimy zpomaluje, a je tak náchylnější k mohutným propadům. “Prostě tvrdím, že tohle bude hodně zajímavá zima,” předpovídá.

Vychází přitom z údajů o sezónách 2009/2010 a 2010/2011, které byly rovněž spojené s razantním arktickým táním a přinesly na východní pobřeží USA a do Evropy vlny extrémně mrazivého počasí a přívaly sněhu. Poslední zima ale byla i přes úbytek ledu v polárních oblastech v celkových číslech mnohem mírnější, a to i přes dlouhotrvající mrazivé sevření, které střední Evropa zažila na přelomu ledna a února.