Článek
Dvaatřicet vědeckých center z celého světa zkoumalo například to, proč u jednovaječných dvojčat, která nesou tutéž DNA u jednoho z nich propuknou například deprese a jiné nemoci a u jiného nikoliv.
Vědci zjistili, že vlivem prostředí dochází ke změnám negenetické části DNA, právě ta ovlivňuje, jak se jednotlivé buňky a orgány budou chovat.
Vědci v odpadní DNA objevili komplexní systém, ve kterém genetické přepínače fungují podobně jako třeba vypínače světla. Určují, jaké geny se uplatní v konkrétních buňkách a kdy se tak stane. Rozhodují například o tom, zda se z buňky stane neuron anebo třeba součást jater.
Vesmír a mapa
Eric Lander z Broadova institutu, který je společným projektem vědců z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu, rozdíl mezi novým objevem a předchozími poznatky o lidském genomu přirovnal k rozdílu mezi podrobnými mapami a pohledem na zemi z vesmíru.
"Z toho není jasné, kudy vedou silnice, ani jak rušná je doprava a ve kterou denní hodinu, ani kde jsou dobré restaurace či nemocnice či města či řeky," uvedl Lander. Nyní ale vědci objevili tolik nových dat, že z toho "má závratě". "Nové výsledky jsou senzačním zdrojem," podotkl vědec.
Odpadní DNA je označení pro tu část DNA, která nemá žádnou funkci, přesněji, člověk na její funkci ještě nepřišel. Tvoří většinu genomu. Narozdíl od DNA, která reaguje na bílkoviny, tato část tak nečiní.