Článek
Americký tým pod vedením Teresy Iglesiasové podnikl několik experimentů zaměřených na chování sojek západních (Aphelocoma californica). V monitorovaném prostoru rozmístili různé objekty, například barevné kousky dřeva, mrtvé sojky, vycpané kalousy ušaté, a sledovali, jak na ně ptáci reagují.
Na dřevěné předměty reagovaly sojky netečně. Když však spatřily mrtvé ptáky, svolaly další ptáky a také přestaly shánět potravu. Sojky se pak často slétly k mrtvému tělíčku a shromáždily se kolem něj. Změny v jejich chování trvaly déle než jeden den.
Uvedené chování se podle vědců mohlo vyvinout v důsledku varování dalších ptáků na možné nebezpečí v blízkém okolí. Nebo může být projevem smutku.
Etologové již dříve zaznamenali smuteční chování či určité pohřební rituály u různých druhů živočichů. Patří k nim například žirafy a sloni, kteří se shromažďují kolem mrtvých těl svých druhů a projevují smutek.