Hlavní obsah

Fiala chce zachovat vesnické školy

Praha

Školy v obcích mají podle ministra školství Petra Fialy nejen vzdělávací, ale ještě další významné funkce, a proto se musí zachovat. Ministr takto před senátory odmítl koncept reformy financování regionálního školství svého předchůdce Josefa Dobeše (klub VV), který s rušením vesnických škol počítal.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr školství Petr Fiala

Článek

Senátoři si pozvali Fialu k diskuzi nad peticí za záchranu regionálního školství, kterou podepsalo na 65 000 lidí. Ministr reformu už před časem zastavil a začal se zástupci krajů, obcí a odborné veřejnosti vypracovávat nový model reformy, který by měl obecním školám zajistit „určitý zvláštní druh ochrany“.

„Škola má spoustu kulturních a sociálních funkcí zvláště na těch malých obcích, které prostě musíme zachovat,“ řekl v ČT Fiala.

„Pokud rušíme školy, musíme mít na paměti děti. A je velký rozdíl, jestli někam dojíždějí děti už vyššího věku, anebo jestli bychom měli k dojíždění nutit už malé děti,“ dodal.

Senát na doporučení svého školského výboru Fialovi doporučil do pracovní skupiny zařadit i pedagogy z praxe a zástupce obou komor parlamentu, nejen Sněmovny. Ministr tuto iniciativu uvítal. Senátor a příbramský starosta Josef Řihák (ČSSD) doporučil Fialovi, aby si do týmu přibral „jednoho velkého v uvozovkách odborníka, kterého budete potřebovat“. Na mysli měl ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), od kterého bude potřebovat peníze.

Stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek ministrovi připomněl, že model financování by měl zohledňovat také kvalitu vzdělávání, nikoli jen počet žáků, jak je tomu nyní. Připomenul, že podle Dobešovy koncepce mělo být kritériem 24 až 26 žáků na třídu, reálně jich ale v průměru je jen 21.

„Dlouhodobě k tomu říkám, že musíme přejít od pohledu z hlediska kvantity k dosahování kvality. V tuto chvíli k tomu nemáme dostatečné nástroje, budeme na nich pracovat,“ řekl k tomu Fiala.

Poznamenal, že letos představuje rozpočet ministerstva na regionální školství 83,5 miliardy korun, což je o 13 miliard více než v roce 2005. Dalších 34 miliard korun je na školství poskytnuto z rozpočtů krajů a obcí. Rostoucí výdaje tak podle Fialy „ne vždy přesně korespondují s demografickým vývojem“.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám