Podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) největší vlna částic vzniklých sluneční erupcí, které se mohou řítit rychlostí téměř osmi miliónů kilometrů za hodinu, dorazila do zemské atmosféry v sobotu večer. Podobné výrony slunečních částic, tzv. koronální hmoty jsou předmětem intenzivního výzkumu, protože se mohou stát zdrojem geomagnetických bouří.

Fotografie sluneční koróny z letošního zatmění sestavená na VUT matematickými modely ze stovek dílčích snímků z více pozorovacích míst

FOTO: VUT Brno

Zatím nejsou zprávy o tom, že by bouře jakkoli poškodila satelity, radiové spojení či sítě mobilních operátorů. Větší škody bouře nenapáchala především proto, že její intenzita dosahovala stupně G1 na stupnici, kde G5 je úkaz s největší intenzitou.

"Nešlo o žádný zvlášť silný jev," řekl agentuře DPA Juha-Pekka Luntama z Evropské vesmírné agentury (ESA). Podle odborníků ale existuje možnost, že ještě v průběhu neděle zesílí intenzita bouře na stupeň G2.

Čtvrteční solární erupce na Slunci

Čtvrteční solární erupce na Slunci

FOTO: NASA

Mnoho slunečních erupcí je mírných a nezpůsobí na Zemi žádné škody. Z minulosti je ale známo několik výjimek. V roce 1989 například elektromagnetická bouře způsobila rozsáhlý výpadek elektřiny v Quebeku, který postihl šest miliónů lidí.

V letošním roce zasáhla nejsilnější elektromagnetická bouře Zemi v březnu. Tehdy postihla komunikaci s evropskou sondou Venus Express, která obíhá Venuši.