Podle kritiků jde o systémové selhání, protože systém externích hodnotitelů měl zajistit větší objektivitu hodnocení. Jenže ředitelé i učitelé mají vážné pochybnosti, zda je vůbec možné hodnotit sloh objektivně.

Znechuceni nejsou jen studenti. Učitelé češtiny sepsali pro ministra školství Petra Fialu petici Vraťte maturitu zpět do škol, kde vyjmenovali své výhrady ke státní zkoušce z jazyka českého.

„Ukazuje se, že centrální hodnocení slohových prací školenými hodnotiteli bude možná největším problémem letošních maturit,“ stojí v petici.

Podle iniciátorů jsou čtyři ze šesti kritérií, která mají hodnotitelé posuzovat, subjektivního rázu. Objektivně lze prý hodnotit pouze pravopis a tvarosloví a formální prostředky textové návaznosti.

"Proč stát hodnotí sloh?"

„Letošní opravy slohových prací vyvolávají v našich studentech často vztek, zděšení, smutek a zášť. Oni ani my nechápeme, proč byly některé práce hodnoceny nedostatečně,“ stojí dále v petici. Autoři na závěr vyzývají, aby ministr nechal stejně jako dříve hodnocení slohů a ústní zkoušky v kompetenci učitelů.

Že by měl stát pořádat jen didaktické testy, si myslí Václav Klaus ml., ředitel elitního Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), které představuje špičku mezi středními školami. Podle něj i jeho studenti byli kvůli hodnocení poškozeni, někteří dostali čtyřku, která jim srazila známku z jedničky na dvojku.

Kritici Cermatu, který maturity organizuje, tvrdí, že hodnotitelé byli nuceni rozdávat body tak, aby se to Cermatu hodilo do statistik.

Šéf Cermatu Pavel Zelený to ale odmítl s tím, že pouze v případě, že se ukázalo, že některý z hodnotitelů vybočuje z předem daných hranic přísnosti, byl vyzván, aby práce přehodnotil.

„To je standardní korekce. Když se zjistilo, že někdo vybočuje ze standardu přísnosti, je normální, že byl vyzván k přehodnocení prací, ale to je standardní postup. To je jediná možnost, jak zajistit při tom hodnocení srovnatelnost a spravedlnost pro děti,“ řekl Zelený.

Připustil také, že pokyn k úpravám byl vydán právě v případě „horších čtyřek“, kdy prý hrozilo, že hodnotitelé projevili benevolenci a žákům dodávali body, aby dosáhli na čtyřku.

Odvolání není třeba zdůvodňovat 

Někteří studenti se také podivovali nad tím, že kromě bodového hodnocení jednotlivých kritérií nemají k dispozici žádný komentář k opravené písemné práci a není tedy na čem vystavět odvolání. Podle mluvčího Cermatu Petra Habáně měli hodnotitelé psát komentář pouze u těch prací, které skončily nedostatečnou.

Žádost o přezkoumání mají studenti posílat do osmi dnů od obdržení hodnocení slohovky na krajský úřad. „Žádost o přezkum stačí nezdůvodněná, velmi stručná, de facto stačí pouze napsat, že žák žádá o přezkoumání hodnocení jeho písemné práce. Přezkum probíhá tak jako tak komplexně. Důležité je připsat svůj identifikační kód,“ uvedl Habáň.

Někteří studenti už se ale smířili, že kvůli slohovce půjdou k maturitě na podzim. Jedna studentka připustila, že požadavky nesplnila. Rozlítil ji však komentář, ve kterém nejenže byly překlepy, ale i hrubá chyba. V komentáři stálo, že se práce nesplňovala parametry recenze, jak bylo zadáno, ale je v ní „poze převiprávěn děj knihy“.

Také o kvalitě hodnotitelů se vedly spory, ale podle Zeleného není v tomto případě o čem diskutovat. „Je to tisícovka kantorů, jedněch z nejzkušenějších, nejlepších, kteří prokázali, že věci rozumí a danou metodiku umí aplikovat,“ řekl Zelený.