Díky zmenšení rozměrů nabyli hmyzí polétavci na obratnosti, mohli snáze uhýbat před dravými opeřenci vybavenými nebezpečnými zobáky a drápy.

Shrnuje to americká studie zveřejněná v Proceedings of the National Academy of Sciences. Dosud vědci předpokládali, že velikost hmyzu v dávné minulosti určovalo hlavně množství kyslíku v atmosféře.

To však podle vědců, kteří prozkoumali 10 500 hmyzích fosilií z uplynulých 320 miliónů let, platilo jen v prvních asi 170 miliónech let. Když se objevili ptáci, podíl kyslíku zůstával stejný, a přesto se začal hmyz velikostně uskrovňovat.

Hmyz býval v šerém dávnověku mnohem větší, jak ukazuje obrázek.

Hmyz býval v šerém dávnověku mnohem větší, jak ukazuje obrázek.

FOTO: fotobanka Profimedia

Podle autorů studie Matthewa Claphama a Jereda Karra z University of California v Santa Cruz je konkurence ptáků nejlepším vysvětlením tohoto procesu. Poukazují na to, že hmyz se znovu zmenšil v údobí před 90 až 65 milióny let.

„První ptáci nebyli příliš dobří letci. Ale ke konci období křídy (před 65 milióny lety) vypadali už podobně jako dnešní ptáci,“ dodávají. Kdyby ptáků nebylo, mohl by být i dnešní hmyz až třikrát větší, než je.