Býložraví sauropodi se svými obrovskými těly a dlouhými krky, patřili k nejrozšířenějším dinosaurům v dobách, kdy bylo klima na Zemi mnohem teplejší a také vlhčí.

„Podle jednoduchého matematického modelu mikroby žijící v trávicím systému sauropodů mohly vyprodukovat dostatek metanu, aby měly zásadní vliv na klima v druhohorách,“ řekl agentuře AFP Dave Wilkinson z liverpoolské Univerzity Johna Moorse.

Wilkinson společně s Graeme Ruxtonem z Univerzity sv. Ondřeje studovali sauropody, když narazili náhodně na studie klimatologů o souvislosti mezi chovem hovězího dobytka a klimatem. Odtud byl už jen krůček k hledání odpovědi, zda mohli i sauropodi ovlivnit klima. Výsledek, ke kterému došli s expertem na metan Euanem Nisbetem z Londýnské univerzity, byl překvapivý.

Přiznávají, že jejich kalkulace budou asi stěží dokonalé, protože se týkají živočicha, který nemá dnes obdoby. Nicméně stále tvrdí, že jde o kvalifikovaný odhad, který učinili odvozením z údajů o zvířatech různých velikostí a druhů.

Průměrný sauropod měl hmotnost kolem 20 tun a žil ve stádech od několika jedinců až po několik desítek na jeden čtvereční kilometr. Na základě toho autoři tvrdí, že globálně byl jen tento druh dinosaurů schopen vyprodukovat ročně 520 miliónů tun metanu. Před 150 lety byla přitom celosvětová produkce metanu jen 200 miliónů tun. Současní býložravci, včetně krav, dnes produkují 50 až 100 miliónů tun.