První srovnání genetické informace potvrzují, že nejbližším příbuzným člověka je šimpanz. Jeho genom a genom člověka jsou shodné z 99 procent. Druhé jsou gorily (98 procent) a třetí orangutani (97 procent). To odráží vývojová linie lidoopů. Porovnání genomů naznačuje, že člověk se od orangutanů odloučil před 14 milióny let, před 10 milióny let od goril a před šesti od šimpanzů. Mnoho vědců dosud předpokládalo, že se tak stalo později.

Asi 15 procent lidského genomu se prý podobá víc genům goril než šimpanzů. Jedním z takových genů je ten, díky kterému lidé a gorily slyší lépe než ostatní lidoopi. Někteří vědci se dosud domnívali, že díky vývoji sluchu byl u člověka možný vývoj jazyka. Teď je podle BBC zřejmé, že tato teorie je mylná.

Genetický materiál k výzkumu vědci získali od samičky gorily nížinné (Gorilla gorilla gorilla) jménem Kamilah. Výsledky výzkumu otiskl prestižní časopis Nature. Před vědci nyní leží otázka, zda je v množství genetických informací klíč k určení, kdy se objevily geny umožňující člověku abstraktně myslet.

"Rád bych se domníval, že v dalších 20 nebo 30 letech budeme mít hlubší pochopení toho, co se geneticky stalo v našich evolučních dějinách a jak tyto geny zasahují mozek a další vlastnosti, které z nás činí moderní lidi," řekl šéf studie Richard Durbin z výzkumného institutu Wellcome Trust Sanger Institute.