Hlavní obsah

Budoucí sloučené ostravské univerzity už plánují společný výzkum

Novinky, pro

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ostravské univerzity, které v budoucnu vytvoří spojenou „super univerzitu“, třetí největší v České republice, už nyní pracují na společných vědecko-výzkumných úkolech, na nichž chtějí v budoucnu stavět.

Článek

Jde především o oblast biomedicíny a vývoj zdravotnických aplikací vybraných technologií. Vysoká škola báňská – Technická univerzita (VŠB-TU) disponuje týmy, které už dnes mají v této oblasti hmatatelné výsledky.

Ostravská univerzita vede projekty jak v oblasti přírodních věd, tak medicíny a navíc má přímou vazbu na ostravskou Fakultní nemocnici. „Spojení medicíny s technikou bude naprosto unikátní. Bude to přínos, který bude moci hodnotit i laická veřejnost, protože výsledky společných výzkumů pozná v léčbě nejrůznějších typů onemocnění,“ uvedl rektor VŠB-TU Ivo Vondrák.

Spolupráce s Fakultní nemocnicí Ostrava

Příkladem je podle něj už existující zařízení RONJA – radiofrekvenční operační nástroj jaterní ablace sloužící k odstranění rakovinou postižených částí jaterní tkáně. Tento přístroj, který využívá tepelného účinku procházejícího elektrického proudu, umožňuje díky novému, speciálnímu tvaru a typu proudového buzení elektrody dokonaleji než dosud odstraňovat nádorovou tkáň.

Prototyp vznikl ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava. V tuto chvíli má zařízení již za sebou úspěšné patentové zařízení u Úřadu průmyslového vlastnictví. Po nezbytných testech bude přístroj certifikován a dostane se do nemocnic, kde na něj čekají lékaři, aby ho využili pro radikální léčbu vážně nemocných pacientů.

Rovněž na Ostravské univerzitě je prováděn unikátní výzkum s multidisciplinárním přesahem. Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity vyvíjí originální matematické modely, díky kterým je možné například předvídat vývoj složitých systémů, jejichž chování se mění s časem. Modely tohoto typu jsou založeny na vyhodnocování časových řad, přičemž počítač je schopen sám vygenerovat detailní popis budoucího chování řady v běžném jazyce.

Dále, s použitím různých originálních technik zpracování obrazu vyvinutých v Ústavu, lze například snímat a sledovat rakovinný nádor a následně přesně předvídat jeho další vývoj. Dosavadní výsledky Ostravské univerzity na tomto poli jsou vynikající a v současné době se připravuje jejich zkušební využití ve vybraných zdravotnických zařízeních.

Naučí počítač rozumět

Jiné původní metody, vyvinuté v Ústavu, umožňují naučit počítač řídit složitý systém jen na základě popisu jeho chování v přirozeném jazyce. Počítač nejen rozumí, jak má řídit, ale navíc je schopen se řízení naučit a sám automaticky vygenerovat popis chování, který může být použit i pro řízení jiných podobných systémů.

„Proces slučování našich univerzit běží právě proto, abychom využili šanci k přirozenému spojení oborů a získali statut výzkumné univerzity. V mnohém to bude naprosto unikátní příležitost pro vědecko-výzkumné projekty. Zmíněné spojení medicínských, přírodovědných a technických oborů vnímáme jako velkou šanci. Takové spojení v jediné univerzitě zatím v ČR nenajdete,“ uvedl rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř.

Největším dosud existujícím společným projektem obou univerzit se sídlem v Ostravě je budování superpočítače a centra excelentního výzkumu a počítání IT4Innovations. Na tento projekt, do něhož jsou zapojena i další špičková pracoviště, poskytla Evropská unie dvoumiliardovou dotaci.

Reklama

Výběr článků

Načítám