"Lidský druh nepatří k posledním příchozím na tento mejdan. Asi jsme spíš mezi těmi prvními," citoval server DailyGalaxy Sasselova. Ve své nové studii vysvětluje, že ačkoli od vzniku vesmíru uplynulo 13,9 miliard let, téměř polovina této doby byla potřebná k tomu, aby z hvězdného vodíku a hélia vzniklo dostatečné množství dalších těžších prvků - železa, kyslíku, křemíku, uhlíku a dalších, aby se mohly zformovat planety a teprve na nich život. Stabilní podmínky pro rozvoj života se tak mohly ustavit přibližně před sedmi miliardami let.

Enrico Fermi tvrdil, že vzhledem ke stáří vesmíru a rychlosti s jakou se rozvinulo lidstvo, je pravděpodobné, že ve vesmíru existuje plno rozvinutějších civilizací, než je ta naše. Nicméně vzhledem k tomu, že nenacházíme žádné nezpochybnitelné stopy, vzniká paradox, který může mít tři různá vysvětlení:

  1. mimozemšťané neexistují
  2. mimozemšťané existují, ale dosud nedošlo ke kontaktu
  3. mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje   

Sasselov však kriticky vysvětluje, že Fermiho paradox vzniká, pouze pokud uvažujeme o vzniku a rozvoji inteligentního života jako o mnohem kratším procesu, než je zformování vesmíru a následně planet. Ovšem evoluce života až po rozvoj technologické civilizace v celém kontextu zabrala na Zemi srovnatelně dlouhé období.

První život se na Zemi podle dosavadních poznatků vyvinul před čtyřmi miliardami let.  Vytváření podmínek pro jeho vznik pak po zformování planetárních systémů zabralo tři až pět miliard let. Mohl tento proces někde probíhat rychleji?

Časový prostor zde teoreticky je, ale muselo by vše probíhat ideálně, což není zkušenost Země, kde byl život několikrát zásadně zdecimován. Navíc například éra dinosaurů trvala poměrně dlouho, aniž by vedla k rozvoji technologické civilizace.

Sasselov vypočítává, že Mléčná dráha, jejíž součástí je naše sluneční soustava, se sice skládá z asi 200 miliard hvězd, ale 90 procent z nich je příliš mladých nebo malých na to, aby měly zformovaný planetární systém. Ze zbývajících deseti procent hvězd mají jen dvě procenta Zemi podobné planety v obyvatelné zóně, tedy vhodné pro vznik života.To představuje nějakých 100 miliónů planet. Podle Sasselova tak existuje možnost, že existuje planeta o miliardu let starší než Země s rozvinutou civilizací, ale ta pravděpodobnost není ve vesmírném kontextu zas tak velká.