Článek
Na konferenci, která se konala tento týden v Ženevě, se odborníci nebyli schopni dohodnout a řešení odložili na rok 2015, informoval ve čtvrtek server BBC.
Podle něj nejde ani tak o technickou záležitost, jako spíš o politický spor. Pro zrušení přestupných sekund jsou například Spojené státy, Francie nebo Německo. Naopak Velká Británie, Kanada nebo Čína by dorovnávání chtěly zachovat.
V Mezinárodní telekomunikační unii, která stanovuje globální standardy mimo jiné i pro měření času, je zastoupeno 200 zemí světa.
Atomové hodiny přesnější než zeměkoule
Přestupná sekunda byla zavedena v roce 1972. Jejím smyslem je synchronizovat běh extrémně přesných atomových hodin, které určují přesný čas (Coordinated Universal Time – UTC), s rotací Země, jež je nestálá a má spíše tendenci se zpomalovat.
Aby se čas UTC, podle něhož se lidstvo řídí, shodoval s pohybem Slunce po obloze, přidává se k němu buď 30. června nebo 31. prosince jedna sekunda navíc, a to tehdy, když odchylka dosáhne 0,9 sekundy. V praxi to vypadá tak, že o půlnoci UTC (v ČR v 1:00 nebo ve 2:00 letního času) následuje po 23:59:59 ještě 23:59:60 a teprve potom 00:00:00.
O přidání přestupné sekundy rozhoduje na základě svých měření Mezinárodní služba rotace Země, která tak učinila již 24krát, naposledy v roce 2008. Další přestupná sekunda nás čeká letos 30. června.
Místo přestupné sekundy rovnou celá hodina
Nyní se probírá návrh, aby byl systém přestupných sekund opuštěn z důvodu softwarových komplikací u různých důležitých digitálních systémů. Místo toho by se mělo počkat, až rozdíl dosáhne celé hodiny, a následně přidat jednorázově celých 60 minut. K tomu by však mělo docházet jednou za zhruba 5000 až 6000 let.
Ředitel Mezinárodního ústavu pro váhy a míry (BIPM) v Paříži Felicitas Arias prohlásil: „Přestupné sekundy byly zavedeny na žádost námořních navigátorů. Ti dnes mohou použít jiné způsoby, jak zjistit rotační čas. Takže neexistuje reálná potřeba pro synchronizaci pomocí přestupné sekundy.“
Kmity v izotopu cesia
Záměr zrušit tuto synchronizaci má ale zatím více odpůrců, kteří varují před tím, aby se lidstvo spoléhalo čistě na atomové hodiny, které sekundu bez ohledu na rotaci Země definují jako 9 192 631 770 kmitů elektromagnetického záření v atomu základního izotopu cesia 133.
Jedním z nehlasitějších odpůrců je britský ministr pro vědu David Willetts. „Měli bychom setrvat u současného systému. Bez přestupných sekund bychom nakonec ztratili souvislost mezi plynutím času a střídáním dne a noci,“ popsal možný vývoj v poněkud dlouhodobém horizontu.
Anketa
Sekunda
- základní jednotka času.
- název pochází z latinského „pars minuta secunda“, tj. „druhá malá část“, míní se tím druhé dělení hodiny, přičemž první dělení hodiny se nazývalo „pars minuta prima“, tedy „první malá část“, odtud označení minuta.
- české slovo vteřina označuje správně jednotku úhlu (šedesátinu úhlové minuty), nikoliv časovou jednotku. Vzniklo až v polovině 19. století podle hypotetického staročeského výrazu „vterý“ (druhý – odtud úterý), které odpovídá ruskému „vtoroj“.
- k hodnotě sekundy jako výsledku dvojího šedesátinného dělení hodiny dospěli řečtí astronomové. Opírali se přitom o definici hodiny vynalezenou starými Egypťany, kteří ji určili jako jednu dvanáctinu dne nebo noci. Dělitel 60 zase pochází od starých Babylóňanů, kteří používali šedesátkovou číselnou soustavu.
- v průběhu historie se délka sekundy několikrát přehodnocovala, současná definice atomové sekundy byla přijata v roce 1967 na konferenci pro míry a váhy v Paříži
- současná definice sekundy: časový interval vymezený 9 192 631 770 kmity elektromagnetického záření, jež vzniká v atomu základního izotopu cesia 133 v klidu při teplotě 0 K při změně jeho energetického stavu mezi hladinami F(3,0) a F(4,0) v nulovém magnetickém poli
