Jeden z dvou vrtů byl proveden v jedné z nejhlubších částí Mrtvého moře. V hloubce 235 metrů narazili geologové na oblázky, což znamená, že tam tehdy byla pláž. To by znamenalo, že před 120 000 lety Mrtvé moře zcela vyschlo, nebo bylo na pokraji vyschnutí.

„K vyschnutí došlo před 120 000 lety bez lidského přičinění,“ uvedl profesor Emi Ito z Minnesotské univerzity. Současný pokles hladiny Mrtvého moře padá na vrub využití vod z Jordánu okolními státy, takže do moře už skoro žádná nepřitéká a jeho hladina klesla od roku 1997 o deset metrů. Využívání vody z Jordánu zvyšuje politické napětí v oblasti Blízkého východu, která trpí suchem.

„Vrt ukazuje, co se odehrálo za 200 000 let, jak oblast vyschla, i na způsob, jakým se zase zotavila,“ dodal Zvi ben-Avraham z univerzity v Tel Avivu.

Solné homole v mrtvém moři

Solné homole v Mrtvém moři

FOTO: fotobanka Profimedia

V meziledových dobách jezero vysychalo a během dob ledových se naopak zvětšovalo. V půlce poslední doby ledové před 25 000 lety dosáhlo Mrtvé moře svého maxima, kdy byla hladina 260 metrů výše než nyní. Tehdy moře, nazývané paleogeology Lisanské jezero, zaplavilo celé údolí Mrtvého moře, a dokonce bylo jeho součástí i Galilejské moře na severu.

Mrtvé moře

Mrtvé moře

FOTO: fotobanka Profimedia

V dobách, kdy bylo plné vody, se ukládal na jeho dně uhličitan vápenatý. Objevují se ale i vrstvy sádrovce a soli, které zase vznikaly v době, kdy bylo v moři vody málo a vypařovala se.

Vrty jsou důležité pro predikci dalšího vývoje oblasti, podle modelů bude Blízký východ ještě sušší, než je nyní.