Článek
Důvodem je podle vědců více času, který rodiče dětem mohou věnovat. Česká psycholožka s tímto argumentem souhlasí, dvouletý rozdíl ovšem nepovažuje za záruku úspěchu.
Autorem studie je ekonomka Kasey Bucklesová z Univerzity Notre Dame, jejíž děti jsou spíše náhodou věkově dva roky od sebe. A podle výzkumu inteligence několika tisíc dětí právě dvouletý odstup údajně posiluje činnost mozku nejvíce.
Pokud je věkový rozdíl menší, schopnost číst a počítat se u staršího dítěte snižuje. Efekt je podle vědců silnější mezi prvním a druhým narozeným dítětem než u každého dalšího. Stále však lze tento vliv pozorovat.
„Věkový rozdíl dvou let není tak velký, aby si děti nerozuměly, ale je dost velký, aby se rodiče mohli věnovat jednomu a pak druhému (dítěti), nemusejí přebalovat dvě děti naráz," reagovala na výsledky výzkumu dětská psycholožka Václava Masáková.
Starší sourozenec prý navíc "táhne" toho mladšího ve vývoji dopředu. Česká psycholožka nicméně vyjádřila pochyby, že by pouze určitý věkový rozdíl zaručoval vyšší intelekt potomků.
Podle Bucklesové je pravděpodobné, že rozdíl ve školních výsledcích souvisí s časem a financemi, které rodiče do dětí investují před narozením druhého potomka.
Ideální věkový rozdíl
Čekání na dalšího potomka více než dva roky však prý neznamená výrazný rozdíl ve výsledcích dětí, konstatuje Bucklesová, jejíž výzkum bude publikován v časopise Journal of Human Resources. Rozdíl dvou let byl například u sourozenců Alberta a Maji Einsteinových.
Rozdíl dvou let je podle Bucklesové významný zejména proto, že první roky života jsou pro vývoj dítěte nejdůležitější, a když se děti narodí v krátkém odstupu, je složitější vyčlenit pro každé z nich čas, než když se jedno z obou nachází již ve škole.
Efekt je údajně větší v rodinách s menšími příjmy, které nemají peníze na kompenzaci případného chybějícího času pro své děti.