Článek
O přítomnosti života na dně Mrtvého moře se spekuluje již od 30. let 20. století. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě pozorovali stopy bakterií v Mrtvém moři v roce 1980 a pak v roce 1992. Nynější objev je však zajímavější, na dně jezera s největší koncentrací soli na světě totiž potápěči našli chomáče bakterií, které se vyskytují v mnohem větším množství druhové rozmanitosti. Bují kolem dosud ne zcela zmapovaných sladkovodních pramenů na dně moře v hloubce 30 metrů pod hladinou.
„Nově objevené bakterie a řasy nejsou tytéž, které byly pozorovány v roce 1992. Náš objev dá impuls k novým otázkám. Některé se budou týkat schopnosti těchto bakterií přežít v Mrtvém moři. A také energie, která tento ekosystém pohání,“ řekl Danny Ionescu, který se na Planckově institutu v německých Brémách zabývá podmořskou mikrobiologií.
Jeho tým použil nejmodernější potápěčské vybavení nutné pro ponor do slané vody Mrtvého moře, která nadnáší.
„Mikrobi v Mrtvém moři většinou náleží k řádu Archaea a vyskytují se v množství 1000 až 10 000 na mililitr, což je mnohem méně než ve vodách běžných moří. Nicméně nikdy dříve tam nebyly nalezeny chomáče nebo celé vrstvy a o bakteriálních usazeninách toho moc nevíme,“ uvedl Ionescu.
Pohled na Mrtvé moře z jordánské strany
Mrtvé moře je jezero, které vzniklo zhruba před třemi milióny let v části Velké příkopové propadliny. Jeho salinita dosahuje téměř 34 procent, což je desetkrát více než v běžných mořích. Hebrejsky se nazývá Jam haMelach (Slané moře), arabsky al-Bahr al-Majit (Mrtvé moře).
Až do padesátých let minulého století bylo ze severu napájeno vodou z řeky Jordán. Tu ale Izraelci začali využívat k dodávkám pitné vody a pro zemědělské zavlažovací systémy. Mrtvé moře tak postupně vysychá, jeho rok od roku hladina klesá. Izraelské a jordánské vědecké týmy zkoumaly možnost prokopat kanál, který by přivedl do Mrtvého moře vodu z Rudého moře. Jednou z námitek ovšem bylo, že by přísun této vody kontaminoval jedno z nejslanějších jezer světa životem, který do něj nepatří.