Dosavadní řešení problému s vesmírným smetím většinou počítala s jeho shromážděním a následným zničením, nebo odstřelením do hlubin vesmíru. DARPA však uvažuje o vyslání robotů, schopných ze starých satelitů odebrat použitelné části a přímo ve vesmíru z nich levně budovat fungující zařízení.

Projekt má kódové označení Phoenix, snad aby mohly odepsané satelity povstat z popela jako bájný pták. Jeho autoři navrhují, že robotické zařízení by mohlo oddělit od starých satelitů fungující antény z mnoha geosynchronních satelitů na orbitě ve výšce 35 406 km a přimontovat k nim malé nanosatelity vyslané ze Země, jak to ukazuje zveřejněná animace.

„V případě úspěchu tohoto projektu by se z odpadu stal vesmírný zdroj,“ citoval server Space.com ředitelku DARPA Reginu Dunganovou. Navíc by se tak alespoň částečně řešil problém s vesmírným odpadem, který zvyšuje riziko kolizí rychle letících objektů s funkčními nebo nově vysílanými zařízeními.

Nemalé prostředky by ušetřily i americké ozbrojené síly. Místo, aby vysílaly nová kompletní zařízení, mohly by vyslat jen zmíněné nanosatelity a použít staré antény, což by snížilo požadavky na množství vynášeného materiálu, které je spojeno s výraznými náklady.

Dálkové ovládání

Základním kamenem takové recyklace je ovšem nový typ servisního satelitu, který by byl schopen demontáž starého zařízení a sestavení nového zajistit. Podle projektového manažera programu Phoenix Davida Barnharta je cílem postavení vesmírného zařízení, které by bylo kosmickou obdobou robotů, které na Zemi používají v medicíně chirurgové, kdy specialista řídí zákrok na dálku přes monitor. V jisté formě takovou technologii používají i těžaři na mořském dně.

V tomto případě by však muselo zařízení pracovat ve vesmíru ve vzdálenosti tisíců kilometrů od pozemských operátorů.