Článek
Škola by dostala nejvíc peněz, pokud by učebny zaplnil ideální počet dětí. Těch má být podle Dobeše dvacet šest. Vyšší počet by se školám už nevyplatil, protože by dostaly dotaci jen na zmíněných 26 žáků.
Současně ministr nechce, aby jiné třídy zely prázdnotou v případě, že si školy rozdělí například 30 prvňáčků na dvě patnáctihlavé třídy.
To je podle ministerstva také nehospodárné. Školy mají být motivovány ke slučování málo početných tříd, i když podle psychologů je nižší počet žáků pro výuku lepší.
„Do modelu financování vstupuje nový parametr. A to je optimální naplněnost třídy,“ potvrdil Právu Dobešův náměstek Ladislav Němec.
Dodal ale, že šestadvacet žáků je zatím pouze modelový příklad, na kterém se vysvětluje princip fungování celého budoucího systému. „Pro různé obory bude průměrný parametr této naplněnosti různý,“ míní Němec.
Chystaná koncepce by měla platit od roku 2013. Od nového modelu si ministerstvo slibuje, že odstraní či omezí takzvaný „nasávací“ efekt. Střední školy včetně některých gymnázií nabírají totiž špatné žáky jenom kvůli tomu, aby dostaly více peněz nebo aby úplně nezanikly. V posledních letech totiž dětí na středních školách kvůli demografickému poklesu výrazně ubylo.
V ZŠ zase hrozí třicetihlavé třídy
S naplněností tříd by naopak neměly mít problém školy základní. „Husákova vnoučata“, potomci silných ročníků ze sedmdesátých let, rychle dorůstají a hlásí se o svá místa ve školních lavicích.
Hrozí ale, že když školy přesáhnou ministerstvem stanovený počet žáků, bude to pro ně znamenat méně peněz. Němec totiž potvrzuje, že kdyby měla třída více školáků, než je ideální počet, nedostane škola navíc ani korunu.
Vzhledem k tomu, že školáků bude přibývat čím dál tím víc, je přitom hrozba přeplněných třicetihlavých tříd, jak je známe z dřívějška, znovu aktuální. Ředitelé sice často navyšují počty tříd, ale to – protože je trápí napjatá finanční situace – nepůjde jistě donekonečna.
I ředitelka pražské ZŠ Horáčkova Jana Libichová Právu řekla, že otevřít další první třídu je problém: „Nyní máme kvůli babyboomu z minulých let v prvních třídách, které jsme otevřeli tři, 24 dětí. To je více, než je z pedagogického hlediska vhodné, ale nutí nás k tomu ekonomické důvody. První třídy po 18 dětech, což je podle mne ideální počet, si dovolit jednoduše nemůžeme.“ Zatím se do základních škol napříč Českem přesouvají peníze ze škol středních, nicméně co bude v dalších hubených letech, nikdo říct nedokáže.
Malotřídky budou výjimkou
Často není možné otevřít další učebny také kvůli kapacitním možnostem budov. Zástupkyně ředitelky brněnské ZŠ Bosonožská Danuše Kotolonová pro Právo doplnila: „Máme dvě první třídy. A to proto, že víc tříd už se k nám do školy prostě nevejde.“ Na druhou stranu, bude-li mít třída méně dětí, bude částka podle stanoveného koeficientu logicky nižší.
K vesnickým malotřídkám, kde je třeba jen 12 žáků a které nikdy na ideální počet žáků nedosáhnou, však náměstek Němec říká: „Tyto školy patří k výrazně podporovaným v rámci systému nebo jsou součástí podpory deklarované ve vládním programu.“ Méně peněz by tak dostat neměly.