O vývoji informovala Michelle Santeeová z laboratoří NASA, která se problematice věnuje. "Zimy ve stratosféře nad Arktidou jsou velmi proměnlivé, někdy teplé, někdy chladné," řekla a dodala: "V posledních několika dekádách se ale studené zimy ještě ochladily. S tímto trendem jsme předpověděli, že budou v dalších letech taky chladné. Pokud se to stane za situace, kdy budou vysoké úrovně sloučenin chlóru v ovzduší, nastanou další úbytky ozónu."

Nejde ani o prohloubení zimy, jako o její prodlužování. Teploty nad Arktidou sice nejsou tak nízké jako nad Antarktidou, takže se tam začala ozónová díra objevovat později, ale chladné období se prodlužuje. Studený vzduch ve výškách zabírá stále větší rozlohu, silnější než obvykle je i polární záře.

"Kontinuální chladno trvá od prosince do dubna a to se dřív v Arktidě nestávalo," uvedla Santeeová.

 

FOTO: AFP PHOTO / NASA/JPL-Caltech, fotobanka Profimedia

Zatímco ozónová díra nad Arktidou se prohlubuje, nad Antarktidou se víceméně nemění.

Data, která ukázala silné zeslabení ozónové vrstvy, byla publikována už v dubnu, ale až nyní je vědci z laboratoře NASA JPL pečlivě analyzovali. Výsledky zveřejnili v časopisu Nature.

Ozón ničí především chlorofluorované uhlovodíky (CFC) používané jako chladící média v ledničkách nebo v hasicích přístrojích. Ve stratosféře se z nich uvolňuje chlór, který likviduje ozón.

Zničující působení freonů bylo nejprve zjištěno nad Antarktidou, a proto byly v roce 1987 Montrealským protokolem zakázány. Podle vědců by se úroveň CFC v atmosféře měla v polovině století dostat na předindustriální, což by mohlo vést k obnovení ozónové vrstvy.