Při jeho konzumaci totiž podle vědců často nezůstane jen u jedné či dvou sklenek a nadměrná spotřeba vína potom srdci naopak výrazně škodí.

„Po přezkoumání veškerých vědeckých důkazů to vypadá, že jakýkoli pozitivní dopad alkoholu na snížení pravděpodobnosti výskytu kardiovaskulárních onemocnění byl doposud mimořádně přeceňován,“ uvedla Kathy Bellová z Heart Foundation.

„Heart Foundation nedoporučuje pití červeného vína, ani jiného alkoholu za účelem prevence kardiovaskulárních onemocnění,“ dodala Bellová. Více než polovina úmrtí spojených s alkoholem je totiž podle ní způsobena právě kardiovaskulárními chorobami, rakovinou jater nebo cirhózou.